Rozhovor se spisovatelkou a herečkou Oldřiškou Ciprovou. :)

Oldřiška Ciprová je mladá autorka, která nejen pilně píše, ale také hraje v divadelních hrách, které vytvoří. V roce 1998 založila vlastní divadlo Maebh, které funguje dodnes. Oldřiška pro něj píše komediální hry, které si sama režíruje a rovněž v nich hraje. Svou literární tvorbou oslovuje dospělé i děti, neboť vedle historických románů píše i pohádky a různé příběhy pro ty nejmenší. Ve svých knížkách oslovuje čtenáře různého věku a já jsem neodolala, abych této pozoruhodné ženě nepoložila pár otázek. J

Oldřiško, než se dostanu ke knihám, ráda bych se zeptala na vaši divadelní činnost. Vy jste založila vlastní divadlo, kromě toho píšete hry i hrajete. Jak jste se vlastně k divadlu dostala?
Divadlo jsem založila v roce 1998 se svou kamarádkou Evou Dobnerovou. Důvodem bylo jenom to, že jsme chtěly. Napsala jsem hru „Falkenštejn a Přemyslovna“ a v těch devatenácti letech nám prostě přišlo boží, že si založíme divadlo a budeme si všechno dělat samy. K tomu nám pomohlo dalších pár nadšenců – včetně kamarádky manžela Jana Dobnera, který nám dodnes skládá doprovodnou hudbu – které jsme naverbovaly, a divadlo se začalo rozrůstat. Po různých peripetiích vysublimovalo až do dnešní úspěšné podoby.

Popište nám tedy prosím, co všechno kolem divadla teď děláte a kde vás diváci mohou vidět účinkovat?
Pro naše divadlo, které nese celou dobu jméno Maebh – podle královny starých obyčejů – píšu hry, které režíruji a vždy si v nich i střihnu nějakou roli J



Co je vám bližší – psaní nebo herectví?
To není srovnatelné. Když píšu hru, jsem zapálená pro danou věc a cítím se jako ryba ve vodě. Když jsem pak na jevišti, mám úplně stejný pocit.

A jaký je vám bližší žánr, nebo co raději píšete – divadelní hry, nebo knihy?
Já to takhle opravdu postavené nemám. Když píšu divadelní hru, nesmí mi nikdo o historickém románu nebo pohádce ani promluvit, když dělám román, zas nepřemýšlím o divadle. Nemám nic radši, ale je pravda, že když píšu divadelní hru, víc se nasměju.

Tím se dostávám ke knižní tvorbě. Vy jste začala publikovat nejprve historické romány. Proč právě toto téma?
Historie mi byla vždycky velmi blízká, láká mě ten prostor pro fantazii, který tam nutně musel zůstat. Po nás zůstane taky. J

Jaké období je vám z historie nejblíže?
Období vlády posledních Přemyslovců v Čechách.

Máte nějakou svou oblíbenou historickou postavu, o které třeba ráda čtete, nebo kterou obdivujete?
Obdivuhodných jich bylo moc, přesto velmi ráda čtu o Boleslavovi I. Je to má oblíbená historická postava.

Jaká z vašich historických knížek se vám psala nejsnáze a jaká nejhůře? Dá se to vůbec takhle popsat?
Určitě dá. Nejsnáze se psala Princezna Veronská, protože to téma jsem měla v hlavě deset let a tu knížku prostě miluju. Myslím, že se mi zápletka povedla a jsem na to pyšná. Nejhůře se mi psala Doubravka Přemyslovna– ale myslím, že nakonec jsem se s ní poprala dobře. Šlo o to, že mě pořád nenapadla zápletka, všechno mi přišlo fádní a hloupé. A pak to prostě přišlo.

Někteří autoři historických románů by nejraději žili v době, o které píší… jak to máte vy? Cítíte se dobře v dnešním světě?
Cítím se v dnešním světě výborně. Středověk bych nedala, neláká mě to. Jsem ráda za to, kam až věda i společnost pokročila a ráda v luxusu moderní doby žiji.

Když se chystáte napsat novou historickou knížku, jak se na to připravujete? Čtete odbornou literaturu na dané téma? Studujete dobu, zvyky atd.?
Samozřejmě se připravuji. Nastoupím do knihovny a domů si přinesu šest až deset publikací, které postupně probírám a dostávám do hlavy. Když si některé knihy půjčuji třeba potřetí, zajdu do knihkupectví a knížku si koupím, protože vím, že se mi bude hodit. Zvyky už moc nestuduji, mám toho plnou hlavu pořád, po třináctém románu by to byla i ostuda, kdybych neměla.

A jak jste se dostala od historie k psaní knížek pro děti? Představte nám prosím trochu tuto tvorbu.
Mě nikdy nenapadlo, že budu vydávat pohádky. Jenže když synovi byly 4 roky, nechtěl poslouchat obyčejné pohádky, něco mu v nich stále chybělo. Napsala jsem mu tedy knížku plnou skřítků pomocníků, která byla založená na synově sebereflexi. Knížka zůstala v šuplíku, a když mě nakladatelství Albatros po deseti letech oslovilo s nabídkou spolupráce, jen jsem jí vytáhla a jim se moc líbila. Nazvali jsme jí Kam chodí spát Usínáček a knížka sklidila velký úspěch. To bylo v roce 2014. Od té doby mi vyšly ještě dvoje pohádky a jeden Deník, na který jsem pyšná. Je určený pro děti 9-12 let a dostávám skvělou zpětnou vazbu od dětí i rodičů, že se jim moc líbil. Myslím, že hlavně kvůli tomu, že je psaný vtipně. 

Nedávno jste měla se svými čtenáři besedu. Nejprve s těmi malými, pak s těmi dospělými. Které vás více baví? A jak reagují malí čtenáři na setkání s autorkou?
Když dělám besedu pro děti, je to náročnější na udržení jejich pozornosti, ale jinak musím říct, že mě to baví stejně jako besedy pro dospělé. Mám tyto setkání moc ráda, protože se dozvíte víc o svých čtenářích a to je pro každého autora moc dobře. A myslím, že je to dobře i pro ty čtenáře, že se jim trochu víc přiblížím, zlidštím.

A dostávám se k poslední otázce – co plánujete v nejbližší budoucnosti? Budou další besedy, knížky, nebo divadelní hry? Na co se mohou těšit vaši příznivci?
Tento rok toho bude hodně. Na přelomu dubna a května mi vyjde kniha pro náctileté Zhubni a nezblbni, která velmi vtipně popisuje peripetie dvanáctileté dívky se shazováním kil. Navíc knížka obsahuje recepty na jídla, která si děti mohou uvařit samy. V srpnu by měla vyjít komediální fantasy Dračí úlet. Nyní pracuji na historickém románu o Gutě Habsburské a pro nejmenší chystám knížku pohádek o zvířátkách, která se objevují v příslovích. V divadle mě fanoušci můžou vidět v mojí hře Podařený večírek, jejíž obnovená premiéra byla v lednu. Autogramiádu chystám na září 2016.

Oldřiško, já Vám moc děkuji za krásný rozhovor, který mě nalákal na Vaše další knížky, ale také na Vaše divadelní hry. Přeji vám mnoho profesních úspěchů a ještě více spokojených čtenářů. J

0 odpovědí na “Rozhovor se spisovatelkou a herečkou Oldřiškou Ciprovou. :)”

Napsat komentář