Rozhovor: S Dankou Šárkovou o knihách, horách i cestování

Danka Šárková je česká spisovatelka společenských románů a povídek. Musím se přiznat, že jsem ji zaznamenala až v loňském roce na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Absolutně nechápu, že tak vynikající autorka není vůbec vidět. Pravděpodobně je na vině český knižní trh, který dává přednost světové literatuře a českým autorům s velkou mediální propagací.

A protože to je škoda, a protože Danka Šárková vydala před Vánoci novou knihu Ukradené dětství Kamily, která rozhodně stojí za přečtení, rozhodla jsem se jí položit pár otázek. Tady jsou:

Paní Šárková, prozraďte nám, o čem jsou Vaše romány a kde k nim nacházíte inspiraci?

Všechny moje romány jsou o vztazích, a to jak v osobním životě, tak na pracovišti. Každá rodina, každé zaměstnání nabízí nějakou inspiraci a v posledních knihách jsem hodně zapojila do románů i cestování po Asii a Africe.

Ukradené dětství Kamily je Vaše nejnovější kniha, inspirovaná částečně i Vaším životem. Proč jste se rozhodla ji napsat?

Jezdím po besedách po naší republice a promítám fotky a videa ze svých cest a na konci besedy se všichni ptali, kde se o těchto zemích dočtou. Tak mě napadlo napsat příběh, který začíná na jižní Moravě, ale zavede hlavní hrdinku Kamilu z vážných rodinných důvodů do daleké jihovýchodní Asie.

Co všechno jste sama procestovala?

Moc toho zatím není, ale trošku jsem poznala Thajsko a Kambodžu, část pevninské Malajsie, Goa v Indii, SaE a v Africe JaR, Tanzanii a přičichla jsem lehce k hlavnímu městu v Etiopii. Nyní odlétám na měsíc opět do jihovýchodní Asie. Cestuji se svým přítelem. Přiznám se, že na to vzít batoh na záda a vyrazit po vlastní ose sama, neumím. A nemám už na to věk😊

K napsání cestopisu se tedy nechystáte?

Ne. Moje tvorba je beletrie. Cestopisně vyprávím jen na besedách. Tenhle žánr zatím nechávám jiným. Ani články o cestování už nepíšu.

Vydáváte knihy ve vlastním malém nakladatelství. Co Vás vedlo k jeho založení?

Tady je to trošku jinak. Založila jsem před skoro deseti lety nakladatelství Anahita s kolegyní a postupně jsme vydaly několik kuchařek, knihy o čínské medicíně apod. Jen asi tři knížky byly moje, takže jsem oslovila nakladatelství zesnulé spisovatelky Simony Monyové a tam vyšlo několik knih a teď v dubnu vyjde u Ami publishing další kniha Zpáteční letenky. No a v roce 2019 vyšly v Anahitě tři moje knihy. Je to tak napůl.

Ráda sleduji Vaše příspěvky na facebooku. Prozradíte čtenářům, kde žijete?

No jasně. Jsem ta, která z Prahy z činžáku utekla do Krkonoš na samotu. Obzvláště tuhle zimu jsem pochopila, jak veliká to je změna, když máte před domem přes metr sněhu. No a nejbližší autobus je dva kilometry a bez auta jste odříznutí od všeho. Takže musíte vyjet. Jestlipak víte, co jsou maňtáky? To jsou ty hromady sněhu podél silnice. Dobře se v nich dá zabrzdit.

Můžeme se někdy dočkat románu z horského prostředí?

Ty už jsou na světě. Kniha Horal(ka) je myslím velmi oblíbená. Je částečně autobiografická – o ženě, co z Prahy odejde na samotu. Moc jsem tam hlavní hrdinku nešetřila, je to humorná kniha. No a pak kniha Víkend/Tajemno – ta se odehrává na horské boudě, kde straší hodný duch. Teď jsem dopsala pohádku Alenka a Krakonoš. Jste první, komu to do rozhovoru říkám. O čem asi bude, když jde o Krakonoše???

Je pravda, že bude kniha Ukradené dětství Kamily nominováno na cenu Magnezia Litera?

Tady jde o omyl. Knihu jsem díky recenzím různých literárních kritiků, kamaráda teologa a čtenářek drze poslala do této soutěže. Zda se umístí, nevím. Je hodně autorů, kteří píší knihy s jistým poselstvím a hloubkou, a tak je naděje malá. Ale ta umírá jako poslední, že?

Která z Vašich knih se Vám psala nejlépe a která nejhůře?

Teď jsem napsala pohádku a musím říct, že po Ukradeném dětství Kamily to bylo pohlazení na duši. Také kniha Horal(ka) se mi psala úplně lehce a bavila jsem se u ní. No a třeba titul Světlo a tma jsem musela odložit na dva měsíce a pak pokračovat. Moc jsem to s hrdiny prožívala.

Prozradíte nám na závěr, zda pracujete na nějaké nové knize a kdy se na ni mohou čtenáři těšit?

Jak jsem již řekla, dopsala jsem pohádku Alenka a Krakonoš, která vyjde v říjnu, v dubnu vyjde erotický román Zpáteční letenky, který jsem odevzdala před Vánoci, no a v hlavě mám další román ze současnosti o vztazích. Začátkem března odjíždím na další cestu a pak se do rukopisu pustím.

 

Tak to se máme opravdu na co těšit! 😊

Za celou redakci děkuji za rozhovor a přeji plno spokojených čtenářů.

Napsat komentář