Recenze: Sarah Mitchellová – Ztracené dopisy

Ztracené dopisy je společenský román o lásce, do které vstoupila válka a zamíchala osudy mnoha lidí. Je to příběh o lásce partnerské, ale i mateřské. O tom, že když někoho opravdu milujeme a chceme, aby byl v bezpečí, musíme se někdy jeho přítomnosti vzdát. Je ale i o návratech do míst, kde všechno začalo, o poznávání své rodiny i sebe sama. Tato kniha mě naprosto pohltila, četla se jedním dechem a odložila jsem ji až ve chvíli, kdy jsem ji celou dočetla.

Název: Ztracené dopisy

Autor: Sarah Mitchellová

Nakladatelství: Fortuna Libri

Počet stran: 320

Rok: 2019

Recenze:

Nedávno jsem jako audioknihu poslouchala – četla Dopisy, které nikdo nečetl. Společenský román o lásce v době války, který se odehrává ve dvou časových rovinách a ve kterém hlavní hrdinka v současnosti odkrývá pomocí starých dopisů, co se stalo kdysi. Ztracené dopisy od Fortuny Libri mají velmi podobný námět. Opět jsou zde dopisy, nenaplněná láska, válka a dvě časové roviny, které se na konci propojí v jeden příběh. A tak jsem si říkala, mám tuto knihu číst, nemám… Jenže, něco mi říkalo, že by mi neměla v knihovně chybět. Že její čtení bude zážitek. A navíc – ta obálka!!!!

A tak se kniha Ztracené dopisy ocitla v mých rukách. A já jsem se nechala pohltit.

Hlavní hrdinkou je Marta, čtyřicátnice, která neměla právě šťastné manželství a její devatenáctiletá dcera odletěla z Kanady do anglického Cambridge, aby tam studovala. S Martou nemá právě vřelý vztah a příliš spolu nekomunikují. Martě však zemře otec a ona společně se sestrou Elizabeth pročítá jeho rukopis, ve kterém popisoval svůj život. Část ho však chybí. Hlavně jeho dětství a mládí. Proč jej otec ponechal až nakonec a nestihl ho dopsat? Proč si pronajal chatku na anglickém pobřeží Norfolku? A kdo je tajemná Catkins, po níž pojmenoval jednu zaheslovanou složku ve svém počítači?

Marta se vydává v otcových stopách a odlétá do Norfolku, aby jeho tajemství odhalila. Netuší, že pozná nejen silný a dojemný příběh dvou mladých žen, ale také, že na ni čeká přátelství, dobrodružství i…. A to už neprozradím.

Druhou dějovou linkou je příběh Connie a Sylvie, dvou mladých matek, které se jednoho dne potkají na anglické pláži v Norfolku a stanou se z nich velké přítelkyně. Tak velké, že když dojde k nejhoršímu, pomohou si navzájem, aby ochránily své děti. Zda je jejich volba správná, se však dozví až o mnoho a mnoho let později…

Ztracené dopisy mají pomalejší rozjezd. Po první třetině se však situace láme a čtenář se začte takovým způsobem, že už nedokáže knihu odložit. Alespoň já jsem to tak měla. Zatímco zmíněná kniha Dopisy, které nikdo nečetl, byla zdlouhavá, utahaná a místy mě dost nudila, tady jsem se nenudila ani chvilku. Ani na tom pomalejším začátku. A když jsem pronikla hlouběji do tématu, pochopila, kdo je kdo a začala tušit, jak to asi tehdy bylo, už jsem nebyla schopná dělat nic jiného než číst. Měla jsem své tušení a potřebovala jsem vědět, zda je správné. Kdo četl zmíněné „Dopisy, které…“ nebo knihy Kate Mortonové, nebude zápletkou, ani rozuzlením překvapen. Téma není originální a kniha neobsahuje nic, co už by nebylo dříve napsáno. Je však napsána velice čtivě, napínavě a dokáže čtenáře doslova pohltit.

Hodnocení: 85%

Knihu Ztracené dopisy zakoupíte na stránkách nakladatelství Fortuna Libri.

Napsat komentář