Komiks – recenze: MARVEL -1602

Milovníci ilustrovaných knih, komiksů, slavné „marvelovské řady“ a konečně i milovníci neuvěřitelných příběhů skvělého Neila Gaimana, mohou zajásat. Před nedávnem spatřil světlo světa komiksový skvost, jehož autorem je právě Gaiman. Ilustrace opatřili Andy Kubert a Richard Isanove. Výsledkem je MARVEL: 1602, dílo představující „marvelovský“ svět a jeho hrdiny takové, jací mohli být před čtyřmi sty lety.

Název: MARVEL: 1602

Autor: Neil Gaiman

Ilustrace – grafika: Andy Kubert, Richard Isanove

Obálka: Skott McKowen

Nakladatelství: CREW

Rok: 2019

Anotace:

Píše se rok 1602 a v Anglii se začínají dít podivné věci. Dvorní čaroděj Dr. Stephen Strange, ve službách královny Alžběty, cítí, že podivné počasí, jež sužuje nebe, není přirozeného původu. Vrchní špion Jejího Veličenstva, sir Nicholas Fury, odvrací útok na královnin život provedený okřídlenými válečníky, kteří údajně slouží šílenému despotovi von Doomovi. Šíří se zvěsti o spatření příslušníků „ďáblova plemena“ – mladých lidí s fantastickými nadlidskými schopnostmi a mocí. A ve středu celého toho rostoucího chaosu stojí Virginie Dareová, dívka, která nedávno dorazila z Nového světa v doprovodu obrovského indiánského válečníka. Dokáže Fury se svými spojenci objevit spojitost mezi všemi těmi neobvyklými úkazy dřív, než skončí svět?

Recenze:

Obvykle u recenzních článků anotace nepoužívám a nepřepisuji. Tentokrát jsem to udělala – z jediného prostého důvodu. Příběh komiksové knihy MARVEL: 1602 je tak spletitý a plný důležitých postav, že jsem si s tím prostě potřebovala „pomoci“.

Už dříve jsem nějaké ty komiksy a grafické romány četla, nepovažovala jsem se proto za komiksového nováčka. Když se mi podařilo domluvit spolupráci s nakladatelstvím CREW, požádala jsem o knihu, nad kterou už jsem delší dobu „slintala“ a to ještě ani nevyšla. Ano, byla to právě „šestnáctsetdvojka“, tedy komiks od hvězdného Neila Gaimana, který se tvářil trochu jako historický román v obrazech. Tušila jsem, že tam budou i nějací fantastičtí hrdinové. To, co se mi dostalo do ruky, ale překonalo všechna má očekávání a otevřelo mi to dveře do světa plného nádherných ilustrací, neuvěřitelných příběhů a emocí vyvolaných spojením toho všeho.

Počátek komiksu byl více historický. Objevovala se tam královna Alžběta, kterou ale později vystřídal její nástupce, skotský král Jakub. Pokud bych měla označil hrdinu, který je úplně nejvíce ze všech jako ten „hlavní“, byl by to královnin poradce sir Nicholas Fury. K němu pak přibývají další postavy, přičemž ty nejznámější a nejdůležitější se objevily v anotaci. Nebudu proto rozepisovat všechny ostatní. Je jich opravdu strašně moc.

Neil Gaiman se vlastně pokusil svět komiksů Marvel, ve kterém se objevují slavní hrdinové jako Spider-man, X-mani, kapitán America a další, převést do minulosti. Ukázal, jak mohli tito hrdinové vypadat kdysi dávno, kdyby žili v době Alžběty a Jakuba, a jak mohli ovlivnit historické události. Dívka Virginie, chráněná obrovským indiánem představují budoucí Ameriku, zatímco Nicholas Fury a jeho pomocníci, Dr. Strange a další, představují staré „pořádky“.

Upřímně řečeno, na tento komiks jsem byla opravdu hodně zvědavá a natěšená, ale zároveň jsem se ho bála. Tohle není Asterix, ani Kačer Donald. Tohle je mnohem vyšší level, u kterého už se musíte soustředit, vnímat děj a postavy, stejně jako obrázky, výrazy postav na nich a mnoho dalšího. Bála jsem se, že mi nebudou sedět fantastičtí hrdinové v historickém prostředí, že mi budou vadit jejich superschopnosti atd. Ale byly to zbytečné obavy. Kdyby mi někdo řekl že budu do komiksu ponořená tak, že nebudu vnímat okolí, vysmála bych se mu. Ale je to tak.

MARVEL: 1602 mě naprosto strhl a pohltil. Ilustrace uvnitř i rytiny na obálkách byly naprosto nádherné a já se každou chvíli zastavovala a kochala, užívala jsem si tu krásu! Příběh mě naprosto pohltil, i když vyžadoval hodně soustředění. Překvapilo mě, že i komiks může mít tolik dějových vrstev a hodně jsem přemýšlela, jak spolu souvisí a kde a kdy se prolnou. I když neznám všechny marvelovské hrdiny, někteří mi nejsou neznámí a hrozně mě bavilo pátrat, kdo je kdo. Četla jsem sice úvod Petera Sandersona, množství neznámých jmen mi ale v paměti neutkvělo, takže jsem si připadala trochu jako Sherlock Holmes.

Pokud bych měla tomuto komiksu něco vytknout, bylo by to snad jen obrovské množství postav, které se mi pletly a musela jsem se v příběhu několikrát vracet, abych si připomněla, kdo ke komu patří a na jaké je straně. Druhá připomínka by byla snad jen k tomu, že komiks skončil příliš brzy, ale možná je to i tím, že jsem ho prostě přečetla moc rychle. Chtěla jsem si ho ještě užívat, ale zároveň jsem byla zvědavá, jak to dopadne.

Jsem také velmi vděčná za doslov, ve kterém jsem se dozvěděla, jak vlastně takový komiks vzniká. Věděli jste, že k němu musí autor napsat scénář?! Já to netušila. Vždycky jsem si říkala, že napsat komiks musí být pohoda, taková oddechovka. Jenže ono je to mnohem náročnější než román. Autor totiž musí ilustrátorovi popsat každý jeden obrázek – jaké postavy tam budou, v jakém prostředí, jejich podobu a barvy, jaký mají postoj, jak se tváří a mnoho dalších informací. Pro mě něco neuvěřitelného! A ty nádherné ilustrace tužkou!!!

MARVEL: 1602 tvoří skvost mojí knihovny a rozhodně si ho přečtu ještě víckrát. Už budu znát postavy i děj, a tak si budu ještě více užívat nádherné ilustrace a grafiku.

Hodnocení: 91%

Komiksovou knihu MARVEL: 1602 si můžete koupit na stránkách CREW.

Napsat komentář