Jitka Závodná – Zahrada mého života

Na Jitku Závodnou a její tvorbu jsem narazila úplnou náhodou. V podstatě jsem byla požádána jejím nakladatelem, zda bych knihy představila na svém druhém blogu Bláznivá máma. A při té příležitosti jsem zjistila, že si je nutně potřebuji přečíst. Všechny čtyři! Požádala jsem pana nakladatele Pavla Kohouta, zda by mi poskytl recenzní e-knihu. Poskytl. A já se začetla do Zahrady mého života. A občas jsem zapomínala i dýchat! 

Název: Zahrada mého života

Autorka: Jitka Závodná

Forma: e-kniha

Rok: 2019

Nakladatelství: KKnihy – Pavel Kohout

 

Recenze:

Hlavní hrdinkou románu je Marie, kterou jakou mladou patnáctiletou dívku vyštvala macecha z domu. Nestačila se ještě ani vzpamatovat z tragické smrti své matky a už se ocitla ve víru dalších katastrof. Získala práci jako služka v jedné bohaté židovské rodině. Jenže zuřila válka a všichni Židé byli odváděni do koncentračních táborů. Marie uprchla a hledala si další práci. Ujala se jí teta se strýcem, kteří měli německé kořeny a tak byli relativně „v bezpečí“. Ani to však Marii nezachránilo před nucenými pracemi. 

Nebudu popisovat, co všechno Marii potkalo. Podle anotace jsem očekávala román z války. Dostala jsem ale mnohem víc. 

Autorka velmi laskavým způsobem popisuje Mariiny životní zážitky, ty dobré, i ty špatné. Od jejího mládí nás provází až na samý sklonek života. Od války až po současnost. 

I když válečné útrapy byly zajímavé, mnohem více času autorka věnovala době komunistické éry. Marie i její manžel Jiří vstoupili krátce po skončení války do strany. Nebyli sice nijak horlivými komunisty, ale nechali se ze začátku strhnout líbivou propagací slibující skvělou budoucnost. 

Mnoho románů z této doby jsem nečetla. Vlastně se mi nějak dostávají do rukou až poslední rok. Zatím jsou to ale samé skvělé kousky a líbí se mi. Zahrada mého života mezi ně rozhodně patří. 

Zpočátku mi Mariino vyprávění hodně připomínalo román Slepá mapa od Aleny Mornštajnové. Ale zatímco Mornštajnové román už jsem dvakrát rozečetla a odložila, protože jsem se ztrácela v postavách i ději, Zahrada mého života mě zcela pohltila. 

Způsob, jakým byla vyprávěna, byl velmi originální. V textu se nevyskytuje příliš dialogů. Plyne poklidně, nevzrušeně, tak, jak Marie vypráví. A to i v situacích, které jsou hodně dramatické. Vyprávění má zkrátka svůj rytmus a jistou nostalgii. 

Jsem moc ráda, že jsem se o Jitce Závodné a jejích knihách dozvěděla. Moc se těším, až se pustím do další z nich. 

Hodnocení: 98%

Knihu Zahrada mého života můžete koupit na webu KKnihy.

Já se nyní chytám na další román autorky: Svět, co byl mým

A pak i na povídkové knihy:

Napsat komentář