Recenze: Viola Shipmanová – Kouzelný náramek

Tři ženy, tři náramky, tři životní příběhy a hlavně – vzpomínky! Ano, právě vzpomínky jsou ústředním tématem knížky, která mě zaujala nejprve svým překrásným obalem, posléze anotací a nakonec i skvělými recenzemi a ohlasy. A tak jsem si řekla, že i když takový žánr běžně nečtu, Kouzelný náramek by neměl uniknout mé čtenářské pozornosti. Zda jsem s jeho čtením udělala dobře, se dozvíte níže…


Nakladatelství: Leda
Počet stran: 424
Rok: 2016

Recenze:
Hlavními hrdinkami tohoto společenského románu jsou tři ženy. Babička Lolly, která žije ve stařičkém srubu na břehu Michigenského jezera a pracuje v cukrovinkách ve Scoopsu. Je tam za ty roky již jakousi atrakcí, protože kromě výroby a prodeje karamelek každou hodinu předvádí pěvecké číslo, kdy zpívá upravenou verzi písně Hello, Dolly. Babička Lolly je značně výstřední, nosí tuny make-upu, křiklavé paruky a musí být všude vidět a slyšet. Je tudíž přesným opakem své dcery Arden, která pracuje jako redaktorka známého časopisu o celebritách, snaží se moc nevyčnívat, nosí tlumené barvy a mikádo s ofinou, za kterou se schovává. Po rozvodu věnovala celý svůj život dceři a práci, protože jen díky ní může Lauren vystudovat vysokou školu a splnit si to, co si ona nikdy dovolit nemohla. A poslední hrdinkou je právě Ardenina dcera Lauren. Mladá vysokoškolačka s malířským talentem a snem, který se zdá na hony daleko. I když to její matka netuší, Lauren dobře ví o jejich finanční situaci a tak se snaží studovat ekonomiku, která ji vůbec nebaví, ale o které je přesvědčená, že ji jednou dobře uživí a bude moc matce pomáhat ve splácení studentských půjček.
Když jednoho dne nečekaně dorazí dopisy od babičky s přívěsky na jejich náramky, začnou tušit, že se něco děje. Rozhodnou se proto, že si udělají volno a vyrazí na nějakou dobu za babičkou, aby zjistily, jak se věci mají. 
Babička Lolly je sice stále stejně výstřední, ale stárne a zapomíná. Dokonce se u ní začíná projevovat počáteční stařecká demence a tak je třeba začít řešit, co bude dál. Babička však společné dny využije po svém. Každý den vypráví svým dvěma děvčatům o jednom z přívěsků na svém náramku. Každý totiž něco znamená, něco symbolizuje a ke každému se váže silný životní příběh. Obě mladé ženy se tak dozvídají o historii svého rodu, jak se jejich prababička dostala do Ameriky, jak se babička Lolly seznámila s dědečkem, atd. A v každém příběhu se skrývá životní moudro a ponaučení.
Arden a posléze i Lauren si začínají uvědomovat, že nevedou život tak, jak by chtěly a že je zřejmě ten pravý čas s tím něco začít dělat. Pomůže jim k tomu nenadálá situace, babiččino vyprávění, i nový muž, který náhle Arden vstoupí do cesty.
Autor (neboť za ženským pseudonymem Viola Shipmanová se ukrývá muž) rozdělil knihu na několik částí. Každá část se týká jednoho přívěsku a každá ukrývá svůj příběh, své moudro, to co se dělo před a to, co se dělo po tom, co se obě mladé ženy dozvěděly další část babiččina životního příběhu. Přijde mi naprosto skvělý a originální nápad naroubovat takový příběh na symbolické přívěsky, které se kupují a darují při zvláštních příležitostech a mají svým majitelkám připomínat vzácné životní okamžiky. Jelikož ani u nás v Čechách nejsou takové náramky nic neobvyklého, je to vlastně taková názorná ukázka toho, co může zdánlivě obyčejný šperk pro svou majitelku znamenat. A díky knize také vidíme, že někdo to může brát smrtelně vážně a někomu je úplně jedno, co náramek a jednotlivé přívěsky znamenají.
I když se může zdát, že je to kniha o náramku a jednotlivých přívěscích, které ho zdobí, je to především příběh o vztazích. Je to velmi silný a místy emotivní příběh tří žen, z nichž každá udělala v životě nějakou chybu, ale očividně není nikdy pozdě ji napravit a začít žít jinak. Tak, aby člověk naplnil své sny a byl především šťastný. 
I když může anotace a můj předchozí text znít báječně, na mě tak kniha nepůsobila. Naopak. Přišla mi laciná, kýčovitá, typicky americká… Taková, jako bývají ty trapné americké filmy a seriály, na jejichž konci se odehraje dojemná scéna a celé kino pláče dojetím. Šílená babička, co dělá jednu trapnost za druhou, matka (mně kupodivu nejsympatičtější ve všech tří), která raději dělá, že to nevidí a za švihlou babičku se stydí, a mladá vnučka, které se samozřejmě babiččiny nápady a šílenosti líbí a podporuje je a napodobuje.
Ač měl autor naprosto úžasný nápad a kniha v sobě opravdu ukrývá jistá životní moudra, mně se prostě zpracování příběhu nelíbilo. Postavy mi nebyly právě sympatické a mnohem více mi hodně scén přišlo trapných a přestřelených… prostě typický „americký doják“. 
Knížka se četla velmi lehce a dobře, ale mě bohužel nebavila. Dlouho jsem se nemohla začíst, vlastně jsem se pořádně nezačetla vůbec, protože příběh je díky jednotlivých kapitolám a přeskokům do různých let hodně rozkouskovaný. A knížka mi nakonec přišla taková „nijaká“… Určitě je to odpočinkové čtení a komu se podobné příběhy líbí, bude z knihy nadšený. Já měla příliš velká očekávání a nakonec jsem byla velmi zklamaná….
Hodnocení: 75%
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Leda.

0 odpovědí na “Recenze: Viola Shipmanová – Kouzelný náramek”

  1. Konečně někdo se střízlivým pohledem. Už mě začínalo trochu zarážet, jak jsou z ní všichni nadšení… Knížku si pořád chci přečíst, ale teď už nebudu mít taková očekávání. Dobrá recenze 🙂

  2. Kniha mě láká už od doby, co jsem ji prvně zahlídla na pultech (tehdá mezi novinkami). Oslovila mě nádherná obálka a líbila se mi i anotace, ale dosud jsem odolávala. Chci tedy poděkovat za pěknou recenzi. Zatím budu ještě nějakou dobu odolávat, i když ráda si knihu přečtu, abych si udělala vlastní pohled.

Napsat komentář