Recenze: Philip Stington – Einsteinova krev

Nakladatelství: Paseka
Počet stran: 400
Rok: 2014

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Krátce před nástupem Adolfa Hitlera k moci najdou dva chlapci v lese za Berlínem nahou, zřejmě umírající dívku. Poté, co se probere z bezvědomí, mladá žena neví, kdo je, trpí ztrátou paměti. Jedinou stopou je vedle ní nalezená pozvánka na přednášku Alberta Einsteina. Psychiatr Martin Kirsch, kterého případ zaujme, odhalí dívčiny geniální matematické schopnosti a začne objevovat záhadné souvislosti jejího života. Má snad dívka s Einsteinem společného i něco víc, než je zájem o jeho práci? Kirsch se vydává do Curychu a začíná tušit, že tento psychiatrický případ je jeho poslední.

Recenze:

       Hlavním hrdinou románu je psychiatr Martin Kirch. Mohlo by se zdát, že prožívá ideální životní období. Má práci, která ho baví a zajímá, krásnou snoubenku, se kterou plánuje svatbu, jenže… Jenže jakoby v jeho životě něco chybělo. To Něco je dívka, kterou náhodně potká po cestě z práce a přeskočí pomyslná jiskra. Nejedná se o lásku na první pohled, ale dívka ho něčím zaujme. Potká ji ještě jednou – v baru a pak? A pak ji spatří v nemocnici po té, co ji přivezli promrzlou, pobitou a v bezvědomí. Dívka si nepamatuje své jméno, svůj dosavadní život, ani setkání s Martinem. Zato on si ji pamatuje až moc dobře. A je rozhodnut, přestože případ nepatří na psychiatrii, ujmout se jejího vyšetření a zjistit, kdo tajemná dívka je. Stopy ho vedou zvláštním směrem. Na akademickou půdu matematiky a fyziky, směrem ke světově proslulému vědci – Albertu Einsteinovi.
       Přestože je román prezentovaný jako thriller, neviděla bych to tak. Označím ho spíše za skvěle napsaný historický román ze 40. let 20. století. Skvostně popsané předhitlerovské Německo, zajímavé části o psychiatrii, psychologii i kvantové fyzice. Dokonale vykreslené charaktery postav, tajemství, o kterém si nejsme tak úplně jistí, jestli tajemstvím je, či není…
       Mně se román opravdu velice líbil. Pro někoho mohou být rádoby vědecké odstavce nudné, jsem však přesvědčena, že je autor napsal natolik dobře, aby zaujaly i čtenáře, který nemá o psychiatrii a kvantové fyzice ani páru. Trochu konspirativní myšlenka na ztracenou dceru Alberta Einsteina dává knize nádech tajemna a až do konce čtenář neví, na čem vlastně je. Jak on sám, tak i hlavní hrdina – Martin.
      Knížka mě neobvykle chytla a bavila. Téma předválečného Německa běžně v literatuře nevyhledávám, ale toto mě dokonce navnadilo na vyhledání dalších knih s podobnou tematikou. Román srší inteligentními myšlenkami, drsnými a mrazivými scénami, tajemstvím i vědeckými postoji. Vše je navíc umocněno nacistickou ideologií, která románem prochází jako nenápadná nit a vede Martinovy kroky tam, kam mladý lékař úplně nechce.
      Překvapilo mě, že má kniha poměrně nízké hodnocení na databázi knih. Tuším, že tomu možná napomohl popis ke thrilleru. Osobně na knize žádné thrillerové prvky nevnímám. Jedná se o mnohovrstevnatý historický román, kde sice je napětí a tajemno, ale vše plyne tak poklidně, že rozhodně nenavozuje atmosféru brilantního thrilleru, jak se píše na úvodní straně knihy. Jako historický román – dokonalá kniha, thriller však neočekávejte, ať nejste zklamaní. 

Napsat komentář