Recenze: Ingrid Hedströmová – Noc ve Villette



Zajímavá detektivka z prostředí fiktivního městečka Villette, který má středověký ráz a ve kterém právě probíhají bujaré oslavy. V tu nejvíce sledovanou noc dojde k vraždě tří mladých dívek, na okraji lesa, nedaleko za městem. Zájem všech zahraničních novinářů se náhle obrací. Už je nezajímá, zda Villette získá status evropského města kultury. Stává se z něj město zločinu…

Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 288
Rok: 2012

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Městečko Villette ožívá každoroční oslavou svatojánské noci a tradičním procesím. Jako blesk z čistého nebe však všechny zasáhne zpráva o trojnásobné vraždě mladých dívek z nedaleké vesnice. I tentokrát – stejně jako v předchozí detektivce Vraždy ve Villette – stojí vyšetřující soudkyně Martine Poirotová před nelehkým úkolem: nesmí se nechat ovlivnit veřejným míněním ani vlastními sympatiemi. Navíc ji tíží rodinné tajemství – společně s bratrem Philippem pátrá po tom, kdo udal jejich matku Renée a její přítelkyni Simone před lety za války nacistům a zapříčinil jejich odvlečení do koncentračního tábora. Brzy se octnou nebezpečně blízko vrahovi posedlému pomstou. V cestě už mu stojí jen jedna, poslední oběť… Noc ve Villette byla nominována na nejlepší švédský kriminální román roku 2009

Recenze:
Na knihu Noc ve Villette jsem narazila v Levných knihách vlastně náhodou. Věděla jsem, že kdysi vycházela tato série, zajímal mě však hlavně třetí díl – Úkryt ve Villette, o kterém jsem uvažovala, že jej zrecenzuji. Nakonec jsem si to rozmyslela, neboť jsem nečetla, ani nevlastnila dva předchozí díly. Když jsem na dva z nich (Noc ve Villette a Úkryt ve Villette) ze čtyřdílné série narazila za velmi příznivou cenu, neodolala jsem. Věřila jsem, že u detektivní série zase nebude tak důležité, že knihy nečtu od začátku. A v tom jsem se nemýlila…

Noc ve Villette sice představuje vyšetřovatelku Martine Poirotovou, u které na první pohled počítá, že už ji čtenář zná, ale není to nijak komplikující. V podstatě ji představí tak, že každý ví, o koho jde a dokáže si dát dohromady i její rodinu. Ostatně napomáhá tomu také seznam postav, který se nachází na začátku knihy a vzhledem k množství lidí, které v románu poznáme, je opravdu nezbytný.

Ve fiktivním městečku s dlouhou historií právě probíhají velkolepé oslavy. Sjely se sem všichni důležití, regionální i mezinárodní novináři, fotografové a historici. V noci během hlavní oslavy však jejich zájem přitáhne úplně něco jiného, než bohatá historie města. V lese za Villette jsou nalezena těla tří mrtvých místních dívek. Jedna z nich měla v žaludku paštiku z husích jater a šampaňské. Navíc byla naaranžována jako figurína ve výloze.

Martine Poirová dostává tento médii sledovaný případ na starost a zpočátku se zdá, že bude vyřešen velmi brzy. Než se vše začne komplikovat a ukáže se, že se zjevně jedná o mezinárodního sériového vraha…

Vedle tohoto příběhu běží ještě jeden, vedlejší. Martinin bratr Philippe se vydává po stopě zavražděného muže, který měl údajně kdysi znát jejich matku. Na vlastní pěst pátrá, zda to může nějak souviset s jejich minulostí a tuší, kdo muže zabil. Neví však, kde se muž skrývá a pod jakým jménem.

Noc ve Villette je detektivní román, kde probíhá několik zdánlivě nesouvisejících případů, které se v závěru stanou velmi pozoruhodnými. Dozvídáme se nejen něco o současném životě fiktivního městečka, ale i o minulosti, o deportaci švédských Židů a Romů do koncentračních táborů a přítomno je také ponuré rodinné tajemství, které zasahuje až do současnosti. Zdá se, že je v knize vše, co mě zajímá a co v příbězích vyhledávám. A přesto…

Přesto hodnotím tuto detektivku jako slabší průměr. Na můj vkus tam bylo až příliš postav a jmen, a nepomáhal ani zmíněný seznam na počátku knihy. Navíc švédská a mezinárodní jména se špatně pamatovala pletla a dalo mi hodně práce se soustředit a orientovat, o čem právě autorka píše. Možná to bylo dáno mou osobní situací, že jsem se špatně na čtení soustředila… V každém případě, do knihy jsem se skutečně začetla až někde za polovinou a tehdy mě začala trochu více bavit. Další díl, který mám v knihovně, si rozhodně přečtu, ale dokupovat ty následující pravděpodobně nebudu.

Detektivka mě nijak nevtáhla do děje, nenutila mě přemýšlet o tom, kdo je vrah, nijak mnou nehýbaly emoce, přestože si o to příběh místy říkal. Jenže text byl napsán tak chaoticky a nezáživně, že nepociťuji touhu, knihu někdy znovu číst.

Hodnocení: 3/5

0 odpovědí na “Recenze: Ingrid Hedströmová – Noc ve Villette”

Napsat komentář