Recenze: DiverZant, Katka Havlíková – URBEX.CZ Krása zániku


Opuštěné domy, továrny, nemocnice, vily, školní budovy… Rozpadlý nábytek, pozůstatky lidské existence, zbytky skla v roztříštěných oknech, lak loupající se ze dveří, obkladů i stropů… To všechno a ještě mnohem víc, mohou spatřit tzv. urbexeři na svých toulkách s fotoaparátem, na který zachycují krásu zmizelého, krásu zániku.
Nakladatelství: Paseka
Počat stran: 208
Rok: 2015

Recenze:
Staré opuštěné budovy mě lákaly už od dětství. Dodnes si vzpomínám na ten neovladatelný pocit, který se mě vždy zmocnil, když jsem měla na dosah nějaký dům, hrad, zříceninu a pod., zkrátka místo, na které nebylo radno vstupovat a o to víc mě lákalo. A musím také vzpomenout na mou úžasnou babičku, která to měla podobně (pravděpodobně jsem tyto touhy zdědila po ní) a která byla schopná se mnou do takových míst vlézt a prohlížet. Nikdy nezapomenu na naši dovolenou u řeky Berounky, kde kousek od místa, kde jsme stanovali, byl starý rozpadlý mlýn. A právě s babičkou jsme tam chodily na průzkum. Proč o tom píšu v recenzi? Protože to považuji za důležitý mezník, kdy jsem propadla kouzlu starých opuštěných míst.

V dětství mě nenapadlo, že za dvě desítky let budou podobní nadšenci navštěvovat taková místa s foťáky a budou zachycovat to, co se brzy rozpadne v prach a zapomnění. Proto, když jsem zaznamenala urbexery a jejich fotografie, byla jsem nadšená. V dnešní době máme dokonce dvě publikace na toto téma. (Pokud mi tedy nějaká neunikla…) Jednu vydalo nakladatelství Grada a tu druhou, kterou držím v ruce a kterou budu nyní recenzovat, vydalo nakladatelství Paseka.

Autory jsou dva nadšení urbexeři a skvělí fotografové – muž, který si říká DiverZant a je zakladatelem webu urbex.cz a Katka Havlíková, mladá fotografka a vystudovaná žurnalistka. Přináší publikaci plnou nádherných fotografií z mnoha opuštěných míst v Čechách a také trochu v zahraničí. Své články píšou dvojím písmem. Kurzívou jsou jejich vlastní dojmy, zkušenosti, popisy, jak se dostali na popisované místo, jak na ně působilo, co tam zažili. Obyčejným textem jsou pak psány informace o budovách, jejich historie a zajímavosti jejich existence.

O několika zahraničních opuštěných místech se dozvíme až téměř v samém závěru knihy. Autoři tak poukazují na rozdíly mezi místy v Čechách, mnohdy nenávratně zničených a v zahraničí, kde je vše zachováno v takovém stavu, jakoby místo lidé opustili teprve před pár dny.

Koho zajímá, jak se vůbec urbex fotí a jaké jsou možné techniky, zaujme ho poslední DiverZantova kapitola. Zde popisuje používanou techniku focení HDR, která umožní fotky krásně prokreslit a zvýrazní i detaily, které na klasicky foceném snímku nevyniknou.

Texty jsou velmi čtivé, mnohdy i napínavé (ne vždy je snadné se do objektů dostat). Dozvíte se zajímavosti o budovách, které byste možná jinak minuly, jako nezajímavé ruiny a možná i zjistíte, že se u některé z nich někdo snaží o záchranu a rozhodnete se k němu přidat.

Držela jsem v rukách obě publikace o Urbexu a obě byly něčím úchvatné. Přesto jsem jako první zvolila k zakoupen tu od Paseky. Naprosto mě nadchla a pohltila. I když jsem ji přečetla jedním dechem během dvou dní a určitě se k ní budu vracet. Prohlížet fotky, pročítat zajímavosti o předkládaných místech, určitě budu chtít jako fotografka vyzkoušet techniku HDR. A hlavně si budu chtít vyzkoušet sama fotit urbex. 🙂

Koho tedy zajímají opuštěná místa, rád fotí, je sám urbexerem, nebo prostě jen rád čte zajímavé informace a prohlíží nádherné fotografie, určitě ho kniha URBEX.CZ Krása zániku zaujme.

Hodnocení: 5/5

0 odpovědí na “Recenze: DiverZant, Katka Havlíková – URBEX.CZ Krása zániku”

  1. Jsem moc ráda, že někdo zrecenzoval tuto knihu. Urbex mám moc ráda, ty fotky jsou neskutečně děsivě nádherné :)) Po této knize už dlouho pokukuju, snad se ke mně někdy dostane. Hanka.mablog.eu

Napsat komentář