Recenze: Beatrix Mannel – Ostrov souznění

Horká Samoa, exotická jídla, rostliny a krásní domorodci zahalení jen v barevných šátcích a magickém tetování. Do takového prostředí připluje Henrietta, dcera z německé rodiny, která se zde hodlá usadit a věnovat se práci na plantážích. K tomu využívá čínské otroky a příliš nedbá místních zvyklostí. Henrietta je však jiná, než její rodiče a sestra. Touží se stát spisovatelkou cestopisů a poznat nové prostředí se vším všudy.



Nakladatelství: Alpress
Počet stran: 344
Rok: 2016

Recenze:
Beatrix Mannel je zkušená německá autorka, která má na svém kontě již kolem tří desítek knih. Píše různé žánry, ale pro své historické romány si vybírá především období od baroka po 19. století. U nás, v nakladatelství Alpress jste měli možnost číst již její předchozí knihu Vůně pouštní růže, která dodnes patří mezi nejkrásnější, které jsem vůbec četla. Často vzpomínám nejen na příběh, ale ráda si prohlížím nádhernou obálku, kterou má. Proto, když jsem zjistila, že má vyjít další kniha této autorky, neváhala jsem ani chviličku. Byla to pro mě sázka na jistotu. A rozhodně jsem se nezklamala!

Ostrov souznění, jak se kniha jmenuje, zavádí čtenářky na Samou na přelomu 19. a 20. století. Henrietta je dcera z německé rodiny. Má mladší sestru, se kterou si vůbec nerozumí a také druhou sestru – své dvojče, Sophii. Jelikož se Sophie nakazila tuberkulózou, nebyla puštěna na loď a musela zůstat v Německu. Henrietta si vše klade za vinu a trpí nepřítomností své sestry, se kterou si byly zvyklé vše svěřovat. Zatímco se Sophie snaží vyléčit, aby mohla přijet za nimi, Henrietta poznává Samou i s jejími domorodými obyvateli.

Díky své dobrotě a nezaujatosti se seznámí se třemi Samojci – mladíkem Tamatoou a jeho sestrami. Ti ji zasvěcují do samojských rituálů a darují záhadnou mušli, která v Henriettě opět spustí to, co ji původně přimělo k návštěvě spiritistky, kde se právě Sophie nakazila. Henrietta totiž „trpí“ tvz. automatickým psaním. Začne ji brnět ruka a nemůže jinak, než uchopit tužku a začít psát. Netuší, co píše, vše dělá automaticky, aniž by to ovlivnila.

Henriettin zdánlivě poklidný život je pokažen otcovým přáním, aby se provdala za jeho známého, pohledného Němce Hofmanna. Dívce je tento muž nejprve sympatický, ale po nějaké době zjistí, že není vše tak, jak se zdá. Hofmann něco tají a rozhodně to nebude nic pěkného. Když se dívka dopídí, že vydírá jejího otce, do svatby se jí vůbec nechce. Po dramatických událostech, které posléze ostrov zasáhnou, odjede do San Franciska, aby pracovala v hotelu své tety a vydělala tak peníze pro Sophii. Je přesvědčená, že samojský vzduch jí prospěje a vyléčí. Netuší, že i Sophie již skrývá tajemství…

Ostrov souznění rozhodně není jen laciným románem pro ženy, jak by se mohlo na první pohled zdát. Skrývá v sobě nejen lásku, ale také tajemství, napětí, drama, a ještě mnohem více. Román je prioritně napsán pro čtenářky, ale své by si v něm mohli najít i muži. Hrdinové totiž mají vlastnosti nejen kladné, ale i záporné. Henrietta, stejně jako ostatní chybují a mnohdy mají jejich chyby fatální následky. Čtenáři poznají, že ne vždy jsou domorodí Samojci primitivní a v mnohém jsou jejich názory rozumnější, než ty, které mají „kultivovaní“ Němci. Dozvíme se plno informací nejen o ostrově, jejich obyvatelích, obsazení a podrobení Německem a především o samojských zvycích, které mě hodně zajímaly, ale také zjistíme, jak se Němci chovali k čínským otrokům a proč, a že mnohdy je lepší neprojevovat své znalosti, aby člověk ochránil sám sebe, i své blízké.

Ostrov souznění má mnoho vrstev i nečekaných zvratů, díky kterým je text velmi dynamický a čtenář se ani chvilku nenudí. Je velmi čtivý a svižný a napsán je s nevídanou lehkostí. proto je kniha nejen zdrojem poučení, ale především je vhodná k odpočinku. Já sama jsem si u ní vydechla od vánočního shonu a relaxovala jsem s velkým nadšením. Stejně jako Vůně pouštní růže mě kniha zcela uchvátila a pohltila a splnila má očekávání, která rozhodně nebyla malá.

Velmi oceňuji také to, že autorka neprozradila hned, kdo bude Henriettiným vyvoleným, protože to je přece to, co od ženského románu očekáváme – happyend a zamilovaný pár. Jenže tato kniha se rozhodně nedrží nalinkovaných pravidel a proto nic není jisté. Čtenáři poznají lásky, zklamání, zlobu, pomstu a nenávist, ale také nemilosrdnou smrt. Překoná láska hranice mezi zvyklostmi a domorodými pravidly? A je vůbec Henriettin vyvolený mezi domorodci na ostrově? Nebo se vše obrátí a její snoubenec se ukáže, jako kladný hrdina, do kterého se nakonec zamiluje? Nechce se překvapit a rozhodně si tuto knihu přečtěte!

Ostrov souznění je román, ze kterého na vás vytryskne horké slunce, písek, vůně kokosu a jiných exotických plodů, šumění moře, ale také chlad německé odtažitosti. Přestože je to spíše čtení vhodné na pláž či na deku k vodě (samozřejmě v létě), jsem ráda, že jsem ji mohla číst již nyní. Pod stromeček a k cukroví se sice nehodila, ale pomohla mi ohřát promrzlé kosti a navodit příjemnou letní atmosféru.

Hodnocení: 85%

Knihu můžete zakoupit zde.

0 komentářů u “Recenze: Beatrix Mannel – Ostrov souznění”

Napsat komentář