Křest knih Jana Bauera a Františka Niedla v Českých Budějovicích 27.9.2018

Nedávno jsem slíbila více reportů z knižních akcí. Sliby se mají plnit a proto jsem tady s novým článkem, ve kterém vám přinesu něco málo ze včerejšího křtu dvou skvělých českých autorů Jana Bauera a Františka Niedla. Křest se konal v Českých Budějovicích v knihkupectví Kosmas Na Sadech v 17:00 hodin. Co se všechno dělo a kdo byl kmotrem, to se dozvíte za chvíli.

Do knihkupectví jsem vyrazila pro jistotu s malým předstihem. Netušila jsem, kolik lidí se zde sejde a kdo všechno si bude kupovat nové knihy zmíněných pánů spisovatelů. A protože jsem si chtěla koupit novinku pana Bauera Jsi můj král s podtitulem V tajných službách otce vlasti, nehodlala jsem nic ponechat náhodě. Knížek měli naštěstí dost, krásně vystavených na čestném místě. 

Oba páni spisovatelé byli již přítomni a chystali se na následující akci. Proto jsem využila, že tam ještě nebylo moc lidí, a rovnou jsem je „přepadla“ a požádala o společnou fotografii. Vyfotila nás sympatická slečna knihkupkyně a dokonce mi nabídla, že mi udělá kávu – za obojí moc děkuji. 🙂 
Pátou hodinou se začalo křtít. Slovo si vzal přítel pana Bauera Čestmír Řanda ml., který mluvil – jak jinak – o knížkách, ale i o přátelství s panem Bauerem. Přiznal se, které knížky už četl a které teprve na přečtení čekají. Slovo dostali i páni autoři, aby o nových křtěných knížkách něco pověděli. 
František Niedl křtil svou novinku Inspektor Prevít a Jan Bauer již zmíněnou knihu Jsi můj král, což je zcela nové vydání dvou starších kousků, Král zvedá meč a Arcibiskupův noční host. Obě knihy vydala Moba. Musím rovnou napsat, že i když knížky Jana Bauera znám a tu a tam se mi některá dostala do ruky již dříve, jejich skutečné kouzlo jsem objevila teprve nedávno. Takže zatímco Vlastimila Vondrušku a Františka Niedla mám už téměř kompletní, u pana Bauera mám zatím velké mezery. 🙂 A o to více jsem ráda, že Moba začala nyní jeho starší knížky vydávat v této reedici znovu. Mám možnost si tak postupně všechny dokoupit a založit také sbírku knížek Jana Bauera. 🙂

Kmotrem obou knih byl Jan Zahradník, kterého snad nemusím představovat – alespoň Jihočechům ne. 🙂 I on promluvil pár slov o knížkách obou spisovatelů a následně pozvedl sklenku, aby připil jako první na jejich budoucnost. Věřím, že oblíbené a čtené by byly tyto knihy i bez křtu, ale mělo to své velké kouzlo. (I bez polévání).
Kromě křtu probíhala samozřejmě i autogramiáda obou spisovatelů, takže si čtenáři mohli své oblíbené knihy nechat podepsat. Samozřejmě jsem si to nemohla nechat ujít. U pana Bauera jsem si hned nechala podepsat zakoupenou knížku a k panu Niedlovi jsem si dovezla nejoblíbenější díl nejoblíbenější série – Čas vlků. Hynka Tase z Boru prostě miluji. Ale to už určitě víte. 🙂 
Celé akce se zúčastnili i někteří přátelé pánů spisovatelů. Byl mezi nimi i další spisovatel (nejen) historických románů Luboš Y. Koláček. Od pana Koláčka jsem kdysi dávno četla knihu Rosekrucián, kterou jsem dlouho nemohla rozdýchat. Ne proto, že by byla špatná. Jen popisovala historické události úplně jinak, než jsem jako čerstvě odpromovaná absolventka historie dokázala překousnout. Tehdy mi v hlavě ještě čerstvě znělo plno argumentů mých pedagogů historiků, kteří kdyby takovou knihu četli, patrně by si s ní zatopili v kamnech. Uznávali totiž pouze své vlastní „pravdy“. Samozřejmě jsem tím byla silně ovlivněná. Dnes už na to nahlížím trochu jinak.
I když jsem dosud neměla odvahu sáhnout po nějaké další knížce pana Koláčka, tu a tam po nějaké koukám a říkám si „mám, nemám…“. Proto jsem moc ráda, že jsem ho mohla poznat osobně. Je to moc sympatický a milý člověk a já jsem přesvědčená, že je čas opravit si pohled na jeho knihy a přečíst si nějakou novou. 🙂
Ale už dost povídání. Pojďme se podívat na několik fotografií z akce. Na závěr jsem přidala i fotky s pány spisovateli. Pomalu abych si založila nějakou sbírku těchto fotek. 🙂
Pohled na Františka Niedla

Jan Bauer a Čestmír Řanda

Kmotr knížek Jan Zahradník

Když má člověk jen dvě ruce a chce natáčet a zároveň i fotit 😀

František Niedl se podepisuje

Jan Bauer se podepisuje

S pány spisovateli – Fr. Niedlem a Janem Bauerem

S panem spisovatelem Lubošem Y. (Yetti) Koláčkem

PS: Upřímně doufám, že bude v tomto textu co nejméně chyb a překlepů. Ve chvíli, kdy tuším, kdo všechno bude článek číst, mám neskutečnou trému a to pak chyby samozřejmě o to více přehlížím. 😀

Vaše Sabi 🙂

Recenze: Michelle Sacksová – V dobrém i zlém

Máte rádi psychothrillery? Pak si určitě musíte přečíst knihu od Michelle Sacksové – V dobrém i zlém.Kniha je plná nečekaných zvratů a je napínavá od začátku až do samotného konce. 

Název knihy: V dobrém i zlém
Autor: Michelle Sacksová
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 296
Rok: 2018
Recenze:
Příběh je vyprávěn hned třemi hlavními postavami. Milující manželka Merry, která je spokojená na farmě ve Švédsku, kam se se svým manželem nedávno přestěhovaly z Ameriky. Pro svého malého syna Conora pěstuje vlastní zeleninu a ovoce, věnuje se domácím pracím, zavařuje, peče a užívá si své mateřské povinnosti. Její manžel Sam, který tvrdě pracuje, aby rodinu zabezpečil, a svou ženu bezmezně miluje. A v neposlední řadě nejlepší kamarádkaMerry Frank, která přijíždí navštívit rodinu a užít si s nimi svou dovolenou.
Na první pohled se zdá jejich život dokonalý. V malebné krajině a daleko od hlučícího města našli dokonalé prostředí pro výchovu jejich malého synka. Merry se zcela našla v mateřské roli a také roli hospodyňky a její manžel má plno práce a rodinu dobře finančně zabezpečuje. Volné chvíli tráví společně na výletech a tvoří dokonalou rodinu. Ovšem nic není tak, jak se může na první pohled zdát. Frank velmi brzy po svém příjezdu odhaluje, že vše, co se zdá na první pohled jako dokonalý život, je ve skutečnosti dokonalá lež.
Autorka se v knize V dobrém i zlém dotýká velmi citlivých témat, jakými jsou mateřská láska, nevěra, lhaní a také manipulace. Odhaluje velmi složité pohnutky a nejhlubší a nejtemnější myšlenky, které ve svém důsledku mohou vést až k nepředstavitelné tragédii. Při čtení se musíte obrnit tvrdým krunýřem, který vás ochrání před emocionální smrští. Budete se zmítat od údivu, nevěřícnosti až ke zlosti a nenávisti. V určitých pasážích budete asi jen stěží chápat pohnutky postav, ale zároveň vás to bude nesmírně fascinovat a nebudete se moci od knihy odtrhnout.
Kniha je psaná velmi čtivým jazykem a nutí vás číst stále dále a dále. Co mi ovšem na samotném textu vadilo, byla absence přímé řeči. Rozhovory mezi postavami nejsou uvedeny přímou řečí, což je celkem neobvyklé a chvílemi se mi tak text četl špatně a musela jsem se občas vrátit a přečíst si znovu, abych text správně pochopila.
Kniha V dobrém i zlém se mi velmi líbila, přestože obsahově pro mě v osobní rovině byly některé pasáže nepochopitelné a jen velmi těžko jsem je vstřebávala. Ovšem v dnešní době je nutné na tyto problémy ukazovat, přemýšlet a diskutovat o nich a tato kniha rozhodně čtenáře k tomuto vede. Po přečtení jsem ještě velmi dlouho o celém příběhu musela přemýšlet a neustále se v myšlenkách ke knize vracet. Mistrovsky napsaný psychologický thriller, který vás nakonec ještě šokuje svým závěrem.
Hodnocení: 95 %.

Knihu V dobrém i zlém si můžete koupit na stránkách nakladatelství Cosmopolis.

Wishlist a knihkupectví v Českém Krumlově

Krásný den!
Dlouho tady nebyl wishlist, ve kterém bych vám představila knížky, na které mám zálusk. A jelikož jsme s Kačenkou minulou sobotu zavítaly i do knihkupectví v Českém Krumlově, využila jsem situace a trochu vám vyfotila, jak to tam vypadá a které knížky mě zaujaly. Nebudu to protahovat, protože je to dneska spíše o fotkách, než o vykecávání, takže pojďme na to. 🙂

Tisíc dnů v Toskánsku od Marleny de Blasi je novinka z Joty. Vloni na začátku prázdnin jsem chtěla číst autorčinu prvotinu Večery v Umbrii, ale nebyla na ni ta správná nálada a chuť, takže jsem ji po pár kapitolách odložila. Nyní mám tušení, že bych mohla dát autorce druhou šanci.
První republika 1918 – 1938. Myslím, že není co vysvětlovat. Miluji tohle období a proto mi tahle knížka nesmí chybět v knihovně. I když to není zrovna titul, který vás – mé čtenáře – může extra nadchnout, pro mě je to skvost, který musím mít. Píšu na seznam Ježíškovi.

A na seznam píšu i další publikaci – Tomáš Garrigue Masaryk – Myslitel a prezident. Je to pořádná bichle, stejně jako První republika, a platí u ní vlastně skoro totéž. píšu na seznam, ať si Ježíšek nemusí lámat hlavu s dárky. 😀

Kletba rodu Bardulfů je knížka pro děti, ale mě nadchla obálka, název i anotace, kterou už jsem stihla zase zapomenout. Každopádně pokud na tuhle knížku narazím v knihovně, ráda si ji jako oddechovku přečtu. Pro mé děti je zatím náročná.

Jóga na dobrou noc – tak tohle je naopak knížka, kterou chci právě pro své děti. Obzvlášť Jiřík dělá před spaním takové psí kusy, že bude potřeba naučit ho troše klidného cvičení a meditace. Jsem zvědavá, zda to zabere. Koupím ji rozhodně co nejdříve. 😀

A na závěr ještě pohled do knihkupectví. Pokud se chcete o knížkách dozvědět více, nebo mrknout, kolik stojí, stačí, když si rozkliknete jejich názvy. 
Zaujaly vás některé z knížek? Znáte Marlenu de Blasi?
Vaše Sabi 🙂

Velmi osobní kniha o zdraví – Co si myslím o knize Margit Slimákové?

Knihu doktorky Margit Slimákové – s názvem Velmi osobníkniha o zdraví jsem si koupila částečně proto, že jsem se chtěla dozvědět něco o zdravém životním stylu a zdravém stravování a částečně ze zvědavosti. V minulosti jsem už pár článků této autorky četla a tak jsem tak trochu věděla, do čeho jdu. Přesto jsem knihou poněkud rozčarovaná. Proč?

Margit Slimáková je vystudovaná doktorka, která svému tématu skutečně rozumí. Předkládá proto čtivou formou množství informací, které podkládá vědeckými výzkumy i osobními zkušenostmi.
Velmi oceňuji především informace o škodlivosti cukru, margarínu a chemických látek obsažených v jídle i kosmetice, nebo čistících přípravcích. Ale můj názor je, že nic se nemá přehánět. A v tom se s autorkou rozhodně neshodnu.

Margit Slimáková čtenáři od první stránky až do poslední doslova nutí názor, jak jediné správné potraviny jsou ty BIO a všechno ostatní je jed. Podle ní jsou jedy obsaženy v polotovarech, což chápu, dovážené zelenině a ovoci, ano, tady také chápu argumenty, ale i ve vodě z kohoutku. Pít čerstvé džusy z ovoce je špatně kvůli cukrům, alkohol vylučuje zcela, slazené limonády též. Je pro pití čisté vody a neslazených čajů. Ale z čeho si mám čaj udělat, aby nebyl z „jedovaté“ vody?
Dalo by se říci, že chápu veškeré autorčiny argumenty, proč jíst BIO i proč používat BIO kosmetiku a další přípravky. Má to dobrý dopad nejen na naše zdraví, ale i na životní prostředí. Jenže ne každý jedinec si může dovolit kupovat vše BIO. A její argument, že než jíst polotovary a nekvalitní potraviny, tak raději hladovět, to už podle mě hranici s Ortodoxii, tedy novodobou nemoci, kdy lidé přehnané jí jen BIO a zdravě, a Margit Slimáková se k této „nemoci“ téměř vysmívá. Což přišlo úsměvné zase mně. Jasně že to nepřizná, když to sama propaguje…
Oceňuji však autorčinu radu, vykašlat se na všechny diety a jíst především kvalitní potraviny a jídlo z nich uvařené. Vyhýbat se polotovarům, co nejvíce snížit příjem cukru, a raději vše nahradit ovocem a zeleninou a kvalitními potravinami.  To je názor, který je mi blízký a kterým se, i když nepříliš úspěšně řídím. Je to životní styl, který jsem zmiňovala již v souvislosti s knížkou Bella figura od Kamin Mohamadi a která byla pro mě jako „bible“. Nádherná knížka, u které se ztotožňují se všemi názory a přesně tak toužím žít.
Zajímá vás, zda bych knihu Margit Slimákové doporučila? Určitě ano. Vyjadřuje se totiž k mnoha tématům, které se týkají života nás všech, a upozorňuje na plno chyb i předsudků, které děláme a které máme. Tato kniha mi v mnoha věcech otevřela oči, a za to jsem ráda. Plno autorčiných rad si vezmu k srdci a pokusím se lépe a zdravější jíst, i když jsem přesvědčena, že ani nyní nežijí nějak extra nezdravě.
Největší část Velmi osobní knihy o zdraví se zabývá stravou. Zbytek pak autorka věnovala kráse, práci, udržení dobré nálady atd. I zde se neustále ohání zdravou stravou a BIO stylem, na kterém je podle ní postaveno úplně všechno. A něco na tom určitě bude.
Můj názor je, jíst zdravě, ale všeho s mírou.
Hodnoceni: 75%
Velmi osobní knihu o zdraví zakoupíte ZDE.

Recenze: Pavel Tausaig – Chlapec, který přežil pochod smrti


Téma druhé světové války a holocaustu je bohužel součástí našich dějin a neměli bychom na ně zapomínat. Útlá knížka s názvem Chlapec, který přežil pochod smrti, představuje zcela unikátní a ojedinělésvědectví chlapce, který přežil, … a natruc neumřel!

Autor: Pavel Taussig
Nakladatelství: Cosmopolis
Počet stran: 208
Rok: 2018
Recenze:
Pavel Taussig, jedenáctiletý chlapec, v knize vypráví svůj vlastní životopis. Vzpomíná na své dětství a na opatření, která jeho rodiče učinili, aby jej a také sebe ochránili před útlakem židovského obyvatelstva, a to ještě v době, kdy ani nemohli tušit, jak se situace vyvine.
Autor knihu sepsal pro svého tehdy jedenáctiletého syna, aby mu přiblížil to, co v jeho věku zažíval a musel zvládnout on sám, když se ocitl v koncentračním táboře v Osvětimi. Při psaní vycházel ze svých deníků, které si tehdy psal od zatčení, přes pobyty v táborech v Osvětimi, Mauthausenu, Melku a Gunskichenu, až do osvobození a doby, kdy se konečně po dlouhé cestě dostal domů. Kniha tak popisuje období od 4. května 1945 do 27. července 1945.
Vyprávění mladého chlapce, který přežil útrapy nacistických lágrů je samo o sobě velmi poutavé, přestože obsah je velmi neveselý. Text je původní a nezměněný, proto autor při psaní doplnil také poznámky, jak se na určité věci dívá dnes a také vysvětluje některé nepřesnosti, které jako jedenáctiletý plně nechápal či o nich nevěděl. V knize je také ukázka deníku psaná v ruce z roku 1945. Dále jsou zde rodinné fotografie rodiny Taussigů, dokumenty z koncentračních táborů, nákresy lágru a další listiny.
Jelikož je kniha psaná formou jednotlivých zápisků z deníku, nejedná se o ucelený příběh. Přesto jsem knihu přečetla velmi rychle. Chvílemi je kniha řekněme nudná, a to když se každý zápis opakuje výčet jídla, který měl Pavel ten den k dispozici, musíme ale pochopit, že po osvobození pro něj bylo jídlo jednou z nejdůležitějších věcí na světě, a tak další okolnosti, byť by pro nás v dnešní době mohly být zajímavé, nezapisoval.
Knihu rozhodně doporučuji k přečtení, už jen proto, že bychom nikdy neměli zapomenout, jaké hrůzy se za druhé světové války děly.
Hodnocení: 85 %.

Knížku Chlapec, který přežil pochod smrti zakoupíte na stránkách nakladatelství Cosmopolis (nakladatelský dům Grada), kterému děkujeme za zaslání recenzního výtisku!


Recenze: František Kožík – Na křídle větrného mlýna

Máte rádi biografické romány, které vychází ze skutečných událostí? Máte rádi umělecké prostředí přelomu 19. a 20. století? Pokud ano, pak vám doporučím krásnou knihu z pera téměř již klasického autora Františka KožíkaNa křídle větrného mlýna. Román představí českou malířku Zdenku Braunerovou a její život, který nebyl ve své době vůbec jednoduchý. 

Nakladatelství: Československý spisovatel (nově vydalo Motto)
Počet stran: 520
Rok: 1977

Malířka Zdenka Braunerová a její svět

Zdenka Braunerová je jedna z prvních slavných malířek – krajinářek, které působily na přelomu 19. a 20. století. Zdenka se rozhodla pro malování až na prahu dospělosti a učila se od významných českých i světových malířů. Více, než její profesi se však pan Kožík věnoval Zdenčinu osobnímu životu.
Sledujeme tuto vzdělanou ženu od jejího dospívání, až do zralého věku. Projdeme si s ní všechny radosti i smutky běžného života, ale také se jejím prostřednictvím setkáme s mnoha slavnými muži a ženami nejen malířské sféry, ale především literární. Ač byla Zdenka Braunerová malířka, její srdce patřilo dvěma slavným českým spisovatelům. Prvním byl charismatický a tajemný Julius Zeyer, druhým pak Vilém Mrštík, jeden ze slavné bratrské dvojice. 
Ale nepředbíhejme. Se Zdenkou se totiž podíváme nejen do Čech a na Moravu, ale i do Uher a především do Francie. Tam se totiž provdala její sestra Anna a prožila tam svůj život jako manželka a matka dcery Sitty. 


Zdenka Braunerová v Paříži i v českých zemích

Zdenka Braunerová v Paříži studuje, maluje a potkává další slavné osobnosti. Občas zajede za sestrou na francouzský venkov a téměř neustále je v písemném kontaktu se Zeyerem a českými přáteli. František Kožík prostudoval poměrně obsáhlý materiál k malířčině životu, takže podává téměř pravdivou výpověď. Některé z dopisů dokonce cituje. Díky tomu máme možnost poznat tuto výjimečnou ženu do hloubky a pochopit její uvažování.
Knížka se čte trochu pomaleji, ale je velmi krásná. Na mě možná až příliš dlouhá. Není to ale počtem stran. Spíše tím, že Zdenčin život časem postrádá dynamiku a neustále se opakují její neúspěchy v lásce a osobním životě. Tím dochází k jakési stagnaci nejen v jejím životě, ale i v textu. Proto jsem se už ke konci trochu nudila. Možná to bylo i tím, že život této malířky znám. Kdysi jsem o ní četla odbornou biografii od profesorky Mileny Lenderové.
Pokud máte rádi umělecké prostředí přelomu 19. a 20. století a chcete se dozvědět něco o slavných ženách i mužích té doby, využijte knihu Na křídle větrného mlýna jako sondu do české a moravské umělecké společnosti.
Hodnocení: 78%

Knížku Na křídle větrného mlýna koupíte nejlevněji ZDE.