Zápisník milovnice knih – To musíte mít!

Jsi knihomolči knihomolka? Předpokládám, že ano, protože jinak bys nečetl tento blog o knížkách. JA proto mám pro tebe skvělý tip, kam si zapisovat poznámky o přečtených knížkách, ale i o těch, na které máš teprve zálusk. Zápisník milovnice knih je sice určen primárně ženám, ale věřím, že i vášnivý čtenář mužského pohlaví ocení jeho praktičnost a přimhouří oko nad názvem. J


Jelikož si od dětství píšu čtenářské deníky, kam zaznamenávám údaje o přečtených knihách, nápad na takový zápisník opravdu oceňuji. I když mi v posledních letech náhradu za papírový notes dělá tento blog, pořád dokážu ocenit praktičnost tohoto chytrého zápisníku.

Autorkami jsou Jana LeBlanc a Martina Pavlová, dvě vášnivě milovnice knih. Společně vytvořily tohle dílko k potěšení všem knihomolkám, aby si zaznamenávaly údaje o přečtených knihách. Od koho knihu mají, v jaké podobě, komu by ji doporučily, prostor je věnován i oblíbené větě, a celá stránka pak na poznámky o tom, o čem kniha byla a jak čtenářku ovlivnila.

Můžete zapsat až 60 přečtených knížek. Někdo bude mít tohle číslo na půl roku, jiný na rok. Mně se na tom strašně líbí prostor pro vlastní poznámky, ale i tipy autorek, související s knihomolským životem.
·       
  •            Víte, jak číst knihy v cizím jazyce?
  • ·         Jak přečíst aspoň jednu knihu týdně?
  • ·         Proč se konečně odhodlat číst klasiku?
  • ·         Jak pečovat o knihy?
  • ·         Nebo kde je největší radost si číst?


A to není všechno. Tipů zde najdete mnohem více a jsou plné srdečnosti a osobní zkušenosti, což se obzvlášť cení.

Dozvíte se, které české knihy zná celý svět, které knihy byly oceněny Pulitzerovou cenou, anebo jaké webové stránky o knížkách považují autorky za nejlepší a nejpřínosnější.

A kdybyste naaaahodou nevěděli, co číst, nechybí seznam těch nej knížek podle obou autorek.

Hodnocení: 99%

To jedno procento strhávám, aby bylo vidět, že soucítím se čtenáři – muži. Přece jen, zápisník mohou využít, ale ten titul, a také barvy laděné do růžovo – meruňkové… 😊

Pokud i vy nemůžete bez Zápisníkumilovnice knih žít, objednat si ho můžete na stránkách Presco group.

Recenze: Laura Walden – Dědictví maorského náčelníka

Laura Walden je jedna z mých nejoblíbenějších autorek. Naprosto mě dostala svou knihou Posvátná přísaha, kterou jsem od ní četla jako první. Po další skvělé knize jsem dokoupila všechny ostatní. Nejnovější je Dědictví maorského náčelníka, které je opět naprosto strhující.
Název knihy: Dědictví maorského náčelníka
Autor: Laura Walden
Nakladatelství: Alpress
Počet stran:
Rok: 2018
Recenze:
Hlavní hrdinkou románu Dědictví maorského náčelníka je Sarah. Mladá novinářka žijící na Novém Zélandu. Zanedlouho se má zasnoubit s maorským právníkem Rawirim.
Ve stejné době se osmdesátileté Dorothe žijící v Hamburku dostane do rukou článek, který Sarah nedávno napsala. Pojednává o tom, jak významný německý vědec ukradl kdysi velmi vzácný maorský shromažďovací dům Hinemoa, a odvezl ho do Německa. Dorothe moc dobře ví, že toto tvrzení je lživé. Ona sama pravdu zná. Tento vědec byl jejím otcem. To by však nebylo tak znepokojující, jako podoba mladé novinářky s Dorothiinou ztracenou dcerou. Je přesvědčena, že Sarah je její vnučka a pokusí se jí kontaktovat.
Autorka rozehrála nádherný a silný příběh, ve kterém sledujeme dvě časové linie. Tou první je současnost a postupné sbližování Sarah a Dorothe. Vše je okořeněno složitou milostnou zápletkou, kdy se Sarah musí rozhodovat najednou mezi několika muži. Který si získá její srdce?
Druhou časovou osu tvoří příběh Dorothiiny matky Marimy. Právě ona se před mnoha lety zamilovala do německého vědce a pomohla odvézt shromažďovací dům Hinemoa do Německa. Jejich odchodu z Nového Zélandu předcházely velmi dramatické události, které Marina popsala ve svém deníku.
I když je v knize několik časových linii a příběh se může zdát zamotaný, není tomu tak. Autorka čtenářky provází velmi citlivě a postupně odhaluje dramatické události, jejichž důsledky sahají až do současnosti. Příběh Marimy mi přišel opravdu krásný a hodně dramatický. Horší to bylo se současností.
Sarah je najednou obklopena několika muži, kteří ji milují, nebo to tak alespoň vypadá. Ten, kterého ona chce, žije tisíce kilometrů daleko, a tudíž je jejich vztah nereálný. Autorka to samozřejmě vyřeší, ale bohužel příliš romanticky. My při tom po celou dobu sledujeme, jak se hrdinka mezi muži potácí a neví, kterého si vybrat. Všichni se sebou navzájem manipulují, nachází k sobě cestu, aby se za chvíli zase pohádali.
Také Dorothe a události kolem ní na samém konci jsou přitažené za vlasy. Zkrátka dobře našlápnutý příběh má příliš primitivní konec, který kvalitu románu snižuje. Za ten nesmírně přeslazený závěr jsem autorce hodnocení trochu ubrala i přes to, že do poslední chvilky nevíme, kterého z mužů nakonec bude Sarah následovat.
Pokud chcete romantický příběh plný dobrodružství, a se silnou zápletkou ze třicátých let minulého století, určitě po Dědictví maorského náčelníka sáhněte.
Doporučuji nejen tuto knihu, ale i ostatní díla Laury Walden. Pro mě je to prostě jedna z mých srdcových autorek.
Hodnocení: 80%
Knihu Dědictví maorského náčelníka koupíte na stránkách nakladatelství Alpress.

Recenze: Anne-Marie Vedsø Olesen – Dvorní dáma


Francie v 16. století, královský dvůr a náboženská válka mezi katolíky a hugenoty. Po je pozadí, na němž se odehrává historický román Dvorní dáma. Hlavní hrdinkou je mladá naivní dívka z chudé šlechtické rodiny, která se nečekaně stane dvorní dámou královny matky – Kateřiny Medicejské.

Název: Dvorní dáma

Autor:  Anne-Marie Vedsø Olesen
Nakladatelství: Brána
Počet stran: 280
Rok: 2017
Recenze:
Madeleine je mladá dívka, pocházející z chudé šlechtické rodiny. Jednoho dne nechtěně vyslechne rozhovor dvou mužů, vojáků, kteří plánují zradu krále Francie. Madeleine projeví velikou odvahu, když sedne na koně a vyrazí ke královskému dvoru, aby královnu a jejího syna včas upozornila.
Kateřina Medicejská se dívce odmění. Nečekaně ji jmenuje svou dvorní dámou a důvěrnicí. Madeleine smí královně dělat soukromou společnost a předčítat ji knihy, ze kterých sama získá poučení i potěšení.
Madeleine zdánlivě poklidný život naruší návštěva zrádce-prince Louise de Conde. Dívka zjistí, že se s ním již setkala. Je to muž, do kterého se tajně zamilovala a nyní to vypadá, že ani ona jemu není lhostejná. Zcela propadne svým citům a prince bláznivě miluje i přesto, že její láska představuje zradu královny.
Knížka se podle anotace tváří jako seriózní historický román a podle obalu jako červená knihovna. Skutečnost je někde mezi tím. Historické pozadí je perfektně vykreslené, autorka prokázala dobré znalosti politických a náboženských konfliktů, i každodennosti královského dvora. Bohužel příběh byl zcela nereálný. Ano vím, jedná se o román, ale i tak… Celé je to příliš naivní, hloupé, nedomyšlené. Opravdu se mohl při letmém setkání princ z Conde zamilovat natolik, aby navštívil Madeleine v královském paláci a ohrozil tak svůj život? Navíc – jak se dostal do Paříže, kterou obléhalo jeho vojsko a jejíž brány byly zavřené a dobře střežené? A když se tam dostal on, proč stejným způsobem nedostal dovnitř i další své lidi a neotevřeli brány Paříže zevnitř? A vážně by královna odpustila takovou zradu? A pokud chtěla Madeleine jen využít, proč nepostavila stráže, které by vyčkali další princovy návštěvy a nezajali ho? A tak bych mohla pokračovat. Zkrátka celý příběh je neskutečně hloupý a primitivní, nedomyšlený a rozhodně by se takto nemohl nikdy odehrát.
Hlavní hrdinka byla pitomá husa, co každému všechno věřila a navíc se na tu dobu a katolickou výchovu chovala jako coura. Autorka sice prokázala skvělou znalost dějin, ale vztahy, výchovu a ženskou otázku v té době zcela ignoruje. Myslím, že i laický čtenář by pochopil, že zápletka, kterou vymyslela je absolutně neuvěřitelná.
Škoda. Dvorní dáma se dobře četla, ale příběhové mě zklamala. Označila bych ji za lepší průměr.
Moje hodnoceni: 78%
Pokud byste si chtěli Dvorní dámu přečíst, zakoupit ji za skvělou cenu můžete zde.

Recenze: Daniela Krolupperová – Taje olivového háje

Máte rádi pohádky, které se odehrávají částečně ve skutečném světě? Jsou vám sympatické malé vílí bytosti? Pak se vám určitě bude líbit nová knížka pro děti z nakladatelství Portál – Taje olivového háje. Autorkou je Daniela Krolupperová, která už na svém kontě několik dětských knížek má. Překrásné ilustrace ke knížce vytvořila Eva Chupíková. Díky nim je vílí svět ještě pohádkovější a krásnější.

Název: Taje olivového háje
Autor: Daniela Krolupperová
Ilustrátor: Eva Chupíková
Nakladatelství: Portál
Počet stran: 120
Rok: 2018

Recenze:
Taje olivového háje je úžasná snová knížka pro malé slečny, od druhé asi do páté třídy. Líbit se ale může i dospělým. Já sama jsem toho živým důkazem. Hlavními hrdinkami jsou maličké víly, které žijí ve Francii, v jedné krásné opuštěné zahradě. Ale nepředbíhejme.
Knížka začíná chvílí, kdy první vílu, maličkou Markétu, odvane krutý vítr Mistral z hor, kde až dosud žila, do opuštěné zahrady. Markéta se v ní zabydlí a začne se o ni starat. Vyzná se v rostlinách a bylinkách a přesně ví, co která potřebuje.
Po nějaké době vítr Mistral zaduje znovu. Tentokrát na jeho křídlech přicestuje do zahrady víla Hedvika, která až dosud žila na levandulovém poli. Je oproti Markétě trochu zhýčkaná a navíc by si také přála tak úžasný šálek od kávy na spinkání, jako má Markéta. A tak se obě víly vypraví do města do kavárny, aby pro Hedviku nějaký šálek pořídily. A tam? Tam potkají kavárenskou vílu Marii…
Nebudu prozrazovat více z děje, protože než bych se dostala k olivovému háji, o kterém našeptává název knížky, byli bychom téměř na konci. Pokud tedy chcete znát spojitost s olivovým hájem, pak si tuto nádhernou knížku pořiďte. Litovat rozhodně nebudete.

Taje olivového háje je především knížka určená malým slečnám. Přináší jim téměř reálný svět, jaký kdesi ve Francii klidně může existovat, který ale poznávají kouzelnýma očima malých vil.
Autorka píše nesmírně krásně. Srozumitelně, romanticky, zapřádá do příběhu pohádkové prvky, že vám vůbec nepřijde, že by to tak ve skutečnosti nemohlo být. Všechna slova i slovosled je srozumitelný a na čtení jednoduchý. Věřím, že knížka se bude dobře číst i menším dětem, které se číst teprve učí. Písmenka jsou i pro ně celkem dost velká. Příběh má však kolem 100 stran, tudíž by mohl být pro úplné začátečníky zatím dlouhý.

Taje olivového háje řadím mezi knížky, které jsou skvělé nejen pro děti, ale stávají se pokladem v knihovně klidně i dospělého. Kdo má rád překrásně ilustrované knížky a tajuplné příběhy ze zahrad, hor, od moře, či z kavárenského prostředí, bude nadšen stejně, jako já a moje dcerka.
Hodnocení: 98%
Knížku Taje olivového háje zakoupíte na stránkách nakladatelství Portál.