Recenze: Michal Reho – Já, Inrův dědic

Atraktivní prostředí u luxusního hotelu, modelingu a zajímavých můžu i žen. Krásných a úspěšných. To je pozadí, na kterém se odehrává originální příběh knihy Já, Inrův dědic. Hlavním hrdinou je gay, fotomodel a go-go tanečník Damián Dent, který se jednoho dne nečekaně dostane k podivnému dědictví.

Název: Já, Inrův dědic

Autor: Michal Reho
Nakladatelství: Klika
Počet stran: 230
Rok: 2018
Recenze:
Damián Dent se ocitá na focení ve Španělsku, když ho nečekaně kontaktují tzv. Ochránci. Poví mu, že je posledním dědicem Dandyho Inra, což dokazuje podivný křížek, který má na krku a který mu daroval jeho otec před tím, než i s maminkou tragicky zemřel.
Krátce po návratu ze Španělska se Damiánovi podaří sehnat skvělou práci v luxusním podniku Zlatý lístek. Má v něm dělat společníka každému, kdo si dobře zaplatí. Jeho klienty jsou převážně bohatí muži i ženy, kterým dělá společnost u sportu i na honosných večírcích.
Román Já, Inrův dědic je opravdu velmi zvláštní. Originální zápletku totiž doplňuje ještě originálnější text. Autor, Michal Reho,  používá nespisovnou češtinu doplněnou o řadu slovních novotvarů, které si sám vymyslel. Oživil tím už tak velmi svérázný text, který se sice četl poněkud krkolomně, ale bavil mě.
Je pravda, že jsem si musela na tento zvláštní styl zvyknout. U některých slov jsem přemýšlela, co tím chtěl autor říci, a hodně mi vadila dlouhá, téměř nekonečná souvětí. Některé věty totiž autor napsal na několik řádků a občas představovala jedna věta dokonce celý odstavec. To stěžovalo orientaci v textu i jeho pochopení. Kvůli tomu jsem se občas zcela ztrácela a nedokázala si úplně představit, jak některá místa a scény vypadaly. Je to velká škoda, protože tajné chodby, podzemí a krásná architektura Zlatého lístku by mohla být naprosto úchvatná.

Co mě na románu nejvíce zaujalo?
Autorův originální jazyk a svérázné vyjadřování. Hlavní hrdina Damián a to, že byl gay, tanečník a inteligentní a krásný muž. Scény, které se odehrávaly v prostředí Zlatého lístku i popisy Damiánovy práce.
Co mě naopak nebavilo?
Luštění některých slovních novotvarů, dlouhá souvětí a rozvleklý konec, který postrádal dynamiku. Posledních cca 40 stran už bylo podle mě zcela zbytečných. To podstatné se už totiž čtenář dozvěděl a neměl tak příliš potřebu číst, co ještě bude dál.
Celkově na mě kniha Já, Inrův dědic udělala velmi dobrý dojem. Myslím, že autor má velký talent i fantazii a měl by psát dál. S praxí se jistě naučí zkracovat věty a dávkovat příběh tak, aby čtenáře udržel v napětí do poslední chvíle.
Knihu určitě doporučím milovníkům konspiračních románů, krimirománů a thrillerů.
Moje hodnoceni: 4/5
Knihu Já, Inrův dědic koupíte Zde.

Recenze: Kamin Mohammadi – Bella Figura

Jíst, milovat a žít po italsku.

Obvykle si moc fráze z obálky knih nepůjčuji, ale podtitul této knihy nelze opominout. Vyjadřuje totiž vše, co ve skutečnosti Bella figura přináší. Já už dodám jen jedno – zapomeňte na Hygge, Lykke a podobné nesmysly! Přečtěte si tuto nádhernou knihu a změní se vám pohled na svět, tak jako mně během pouhých dvou dnů. Tuhle knihu budete milovat!
Název: Bella figura. Jíst, milovat a žít po italsku
Autor: Kamin Mohammadi
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 272
Rok: 2018
Recenze:
Opět jsem nečetla anotaci… Ano. Když jsem viděla obálku a název této knihy, nečetla jsem anotaci a rovnou si ji objednala. Vloni touto dobou jsem totiž četla krásný román Tři měsíce Florencie a tak jsem si řekla, že by to mohlo být něco podobného. Ano i ne. Velkým překvapením bylo především to, že se nejedná o román. Bella figura je vlastně autobiografie Kamin Mohammadi, Britky pocházející původně z Íránu, která se jednoho dne rozhodla opustit Londýn, svou matku i přátele, a zkusila si žít osamotě ve Florencii. Využila toho, že přišla o práci a dostala výpověď ze svého Londýnského bytu. Navíc ve Florencii měla byt kamarádka, která jí ho nabídla k bydlení. Sama tam jezdila jen občas. Kamin toho využila a rozhodla se, že tento čas věnuje knize, kterou toužila napsat již dlouho.
Tato autobiografie je rozdělena na dvanáct kapitol, které mapují dvanáct měsíců v roce. Logicky začíná lednem, kdy přiletěla do Florencie a poprvé spatřila svůj nový domov. To, co zpočátku vypadalo jako klasické autobiografické vyprávění se postupně prohloubilo natolik, že jsem měla pocit, že čtu vynikající román. Romantický, dobrodružný, emotivní! 
Kamin nám vypráví o tom, jak se jako absolutní cizinka postupně seznamovala s místem nového života, s lidmi v okolí, získávala nové přátele a také nové lásky. Objevovala nádhernou renesanční Florencii, ale především italskou kulturu, která je vášnivá a divoká, a přitom noblesní a elegantní. Autorka vysvětluje, co je to vlastně koncept bella figura, jak žít podle něj a co dobrého přináší. Na jejím příkladu pak vidíme, jak to vlastně funguje. Opravdu funguje!
Kamin přijela do Florencie jako sedmatřicetiletá textařka, která má nadváhu, problémy s pletí a nadměrnou tvorbou akné, chodí shrbená a bez sebevědomí, a šetří na svém oblečení i jídle. Její noví italští přátelé ji postupně do všeho zasvěcují. Učí ji jíst a vařit jednoduché, ale výborné italské pokrmy, vysvětlují nutnost čerstvých a kvalitních potravin, prozrazují tajemství šťastného života. Věděli jste, že když budete čtyřikrát denně pít lžíci olivového oleje, budete mít krásnou pleť? 
Kamin se za ten první rok ve Florencii naučila ŽÍT. Být šťastná, sebevědomá, jít si za svým cílem a především, milovat sebe sama. Pochopila, co od života očekává a čeho se klidně může vzdát. Pochopila, že když chce člověk něčeho dosáhnout, je třeba tomu něco obětovat. 
Bella figura se mi četla opravdu krásně. Byla zajímavá, čtivá, svižná, vtipná i napínavá. Také romantická, plná umění, krásy a dobrého jídla. Přistihla jsem se, že toužím po pravých italských rajčatech, chci si nalít sklenku bílého vína a trávit večery pohledem na západ slunce. Pro mě je to sice představa nereálná, protože večery trávím se synem v posteli uspáváním, ale snad jednou, až na mě nebude tolik závislý… 🙂
Bella figura mi učarovala svým příběhem, odvahou autorky a hlavní hrdinky v jednom, ale především mi v mnohém otevřela oči. Neříkám, že se teď budu radami autorky a jejími zkušenostmi bezhlavě řídit, ale rozhodně si spoustu věcí vybavuji a uvědomuji, když dělám něco, co bych jako bella figura dělat neměla. 🙂 
Tato kniha má jedinou chybu – je příliš krátká. Strašně ráda bych četla pokračování, nebo bych si chtěla přečíst i autorčinu další knihu, která pojednává o jejím dětství v Íránu a emigraci do Londýna. Autorka píše skvěle, čtivě a poutavě. Ihned vás vtáhne do děje a nedokážete knížku odložit.
Recepty italských pokrmů na konci každé kapitoly jsou velmi významným přilepšením. 🙂
Hodnocení: 100%
Knihu Bella figura si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Metafora

Recenze: Katarína Holetzová – Smečka


Smečka – mrazivá krimi ze Slovenska. Tak se prezentuje román „princezny slovenské krimi“ Kataríny Holetzové, který vyšel před pár týdny v Čechách. Seznámíme se v něm se dvěma svéráznými policisty, kteří toho více zkazí, než udělají správně, a přijít na stopu skutečnému pachateli jim trvá neskutečně dlouhou dobu. Kolik lidí musí zemřít, než se zrzavému Renému konečně rozsvítí?

Název: Smečka

Autor: Katarína Holetzová
Nakladatelství: X.Y.Z.
Počet stran: 370
Rok: 2018
Recenze:
Této zajímavé knihy jsem si všimla především díky její lákavé obálce. Se stopami psích tlapek a krví na sněhu mi padla do oka hned, jak jsem procházela vycházející novinky. Přesto jsem nečetla její anotaci a odložila její bližší prozkoumání na neurčito. Pár dní poté jsem byla kontaktována přímo týmem autorky, zda bych nechtěla její knihu číst a prezentovat. A tak jsem neváhala a přijala. Na příběh jsem se velmi těšila a byla jsem moc zvědavá, jak se s ním mladá slovenská autorka ze Žiliny popere.
Hlavním hrdinou je René Juhász. Ošklivý, zrzavý a velmi nesympatický mamlas, který pokazí na co sáhne, není schopen navázat normální vztahy a přítelkyni má jen tak neurčitě – na Skypu, protože pracuje v Irsku. Musím se přiznat, že dlouho jsem nečetla knihu, kde by mě hlavní hrdina tak moc rozčiloval. Nevadil by mi zrzavý vzhled ani maďarský původ, ale především to, že to byl úplný neschopný imbecil, který podle mě nemá u kriminálky co dělat. Jeho partnerem, který měl Reného nedostatky vyvažovat, byl Richard Potančok, mladý, arogantní a cílevědomý policista, který byl do vyšetřování velmi zapálený a neváhal překračovat legální hranice, aby se dostal k pachateli blíže. Ten mi byl rozhodně sympatičtější, přestože všechno řešil alkoholem a tak nebyl vlastně o moc lepší, než René.
Příběh začíná ve chvíli, kdy se na zámečku Konrád, bývalé dětské ozdravovně Hvězda, najde mrtvola vlivného politika. Zámeček, dnes luxusní hotel pro nejvyšší smetánku, si zakládá na svém dobrém jméně a mrtvý politik se jim rozhodně nezamlouvá. Chtějí, aby byla vražda vyřešena co nejdříve, stejně jako vedení kriminálky. To tam ovšem neměli posílat neschopného Reného. Zatímco se marně snaží vyslýchat svědky a něco vyzvědět, Potančok přichází na stopu mnohem zajímavější. Zjišťuje, ze zámeček dřív sloužil jako dětská ozdravovna, ale prý to byla jen zástěrka pro vychovávání dětských špionů. Mohlo by to souviset s vraždou?
Později se stane ještě další vražda, která zdánlivě nesouvisí, ale čtenář samozřejmě chápe, že nějakou souvislou to asi mít bude. Co však s konspirační teorií o dětských špionech, kterou Potančok odmítá opustit? 
Autorka píše velmi čtivě. Popisy charakterů hlavních hrdinů jsou velmi dobré a myslím, že dobře kombinuje i popisné části s rozhovory. Bohužel to je všechno, co mohu pochválit. Kniha se mi nelíbila a nebavila mě. Hrozně mi vadila rozvláčnost, s jakou byla napsána. Výslechy, které René prováděl, byly o ničem, oba vyšetřovatelé sice pořád něco dělali, ale nikam to nevedlo, čtenář vlastně nevěděl, proč o tom autorka píše. Aby udělala z obou mužů ještě větší pitomce?
Mrzelo mě, že jsem nebyla vůbec vtažena do příběhu. Četla jsem knihu vlastně „z povinnosti“, abych ji zhodnotila a napsala recenzi. Celý děj byl napsán tak, že mě vůbec nezajímalo, co bude v další kapitole, co se stane na další řádce. Proč bych tento příběh měla chtít číst dál? 
Je mi moc líto, že nemohu knížku hodnotit pozitivněji, ale mě vážně nebavila. Snad kdyby autorka nedělala z hrdinů blbce a jejich vyšetřování bylo trochu smysluplnější. Vždyť části s Potančokem byly dobré. Proč tedy nepsat v podobném duchu celou knihu? Nápad s konspirační teorií okolo dětské ozdravovny byl velmi zajímavý. Kdyby se ho autorka držela a více by jej zamotala do pátrání, jistě by byla kniha napínavější. 
Co se mi líbilo byl konec. Závěr byl doveden k dokonalosti, byl konečně napínavý, dramatický a nebylo úplně jasné, jak to dopadne. Pozitivně hodnotím také to, že se autorka úplně nedržela klasických happy-endů a tím konec ozvláštnila. 
Méně náročnému čtenáři by se mohla kniha Smečka určitě líbit. Nápad na zápletku okolo bývalé dětské ozdravovny i některé dramatičtější části jsou velmi dobré. Bohužel pro mě tam bylo více těch nudných a zbytečných, které mě vůbec nebavily. 
Hodnocení: 70%
Knihu Smečka můžete zakoupit na stránkách nakladatelství X.Y.Z.

Recenze: Robert Lacey – CROWN. Podrobná historie


Královna Alžběta II. je dnes již vládnoucí ikona, kterou většina z nás především obdivuje. Za to, s jakou noblesou vládne své zemi, co všechno jí obětuje, jak se dokázala vypořádat s různými politickými situacemi. Málokdo však ví, jaká je tato žena doopravdy. Jaký byl její nástup na trůn a první roky její vlády? S čím vším se musela potýkat a co všechno musela překonat? Proč se staví tak negativně ke královským sňatkům s rozvedenými partnery? (Sňatek Harryho nyní ponechme stranou, to je na samostatný článek). Měla jsem v hlavě plno otázek. I když znám dějiny Británie poměrně dobře, dvacáté století mi vždycky unikalo. Vůbec jsem neznala okolnosti Alžbětina nástupu na trůn, kdo vládl před ní, dost dlouho jsem neznala ani jméno jejího manžela. A tak jsem velmi uvítala, když Omega vydala knihu CROWN -Podrobná historie, která ukazuje právě první roky její vlády. I když je dělaná především na základě stejnojmenného seriálu, který jsem zatím neviděla, moc se mi líbila a odhalila opravdu velmi mnoho informací ze zákulisí královské rodiny a trůnu. 



Nakladatelství: Omega
Autor: Robert Lacey
Název: CROWN. Podrobná historie
Počet stran: 384
Rok vydání: 2018

Recenze:
V první řadě musím  zdůraznit, že se jedná o plně obrazovou publikaci, která vyšla ke stejnojmennému seriálu. Proto v knize najdeme mnoho nádherných fotografií ze skutečného života královny Alžběty, dobové snímky a dokumentární fotografie, ale také hodně fotek právě ze seriálu. Skutečná královna se tak prolíná s její hlavní představitelkou, stejně jako všechny ostatní postavy. Já jsem však nečetla tuto knihu jako fanoušek seriálu. Dokonce jsem jej ani neviděla, což hodlám po přečtení této nádherné knížky změnit. Jsem velice ráda, že se tvůrci seriálu snažili opravdu držet skutečnosti a jen pár scén je fiktivních – a ty jsou navíc v této knize popsané. Můžeme tak sledovat seriál a při tom si uvědomit, že většina událostí se skutečně stala tak, jak je natočena.

Kniha je rozdělena na kapitoly podle jednotlivých dílů seriálu a věnuje se vždy tomu, co se v konkrétním díle odehrává. Kapitoly jsou doplňovány jednostránkovými medailonky jednotlivých postav, kde je napsáno, kdo je v seriálu představuje a pak nejdůležitější údaje, co dělaly, kdo byly, jak ovlivnily chod událostí, atd. Dále byly v knize umístěny jakési doplňkové podkapitoly, které se vždy zabývaly nějakým konkrétním tématem, jímž doplnily děj v příslušné kapitole a více toto téma rozpracovaly.

Alžbětu zde potkáváme jako mladou energickou princeznu, která spolu se svou sestrou Margaret prochází důležitou výchovou a připravuje se na vládu. Zjišťujeme, odkud pochází princ Philip, co přináší království a také – pro mě překvapení – že sňatek nebyl z rozumu, ale z lásky. Vůbec jsem netušila, že už v té době byla Británie tak pokroková a králové a královny se brali z lásky. Ostatně díky lásce se také dostala na trůn Alžběta a ne větev jejího strýce. Kdyby se nezamiloval do nevhodné ženy a neabdikoval, dnes by Alžběta pravděpodobně vůbec nevládla.

Tím se dostávám k dalšímu tématu a to je podrobná historie trůnu. Autor nepíše jen o Alžbětě a jejím životě. Představuje nám britskou panovnici v širších souvislostech a ukazuje nám, kdo všechno byl na trůnu před ní, jak se zrodila windsorská dynastie, atd. Následuje samozřejmě nástup Alžběty na trůn, korunovace a první konflikt, který překvapivě vyvolala její vlastní sestra Margaret, když se zamilovala do rozvedeného muže.

Autor nám ukazuje, jaká byla politika v prvních letech Alžbětiny vlády, kdo ji ovlivňoval, jak důležité bylo její slovo i v církvi, atd. Hodně se věnuje Winstonu Churchillovi, o kterém jsem do té doby také nevěděla víc, než že existoval, a také aféra princezny Margaret mě hodně překvapila. Vůbec jsem o ní nikdy neslyšela (ani o princezně, ani o aféře) a zjišťovala jsem, že ohledně královny Alžběty II. mám opravdu velké mezery ve vzdělání.

CROWN mi v mnohém otevřela oči. Dozvěděla jsem se opravdu velké množství informací k osobě samotné královny, o její vládě, o historii britského trůnu od konce devatenáctého století po současnost, ale i o různých komplikacích. Nechyběly pikantnosti, aférky a informace ze zákulisí – třeba o Alžbětině garderobě. Vše doplňovaly nádherné snímky dokumentární i seriálové a já jsem si díky nim všechno ještě více představila a doplnila.

Díky této publikace jsem se dozvěděla plno zajímavostí z dějin i současnosti, které mi unikaly a podnítila jsem větší zájem o současné dění kolem britského trůnu. Tato kniha o Alžbětě II. rozhodně nebyla poslední, kterou jsem četla. Hodlám se britské královské rodině věnovat trochu více a doplnit další informace, které mi schází.

CROWN je nádherná a velmi obsáhlá publikace, která čtivou formou přináší důležité informace k dějinám i současným událostem kolem britského trůnu. Koho toto téma zajímá a nemá zatím nic načteno, jako já, bude určitě nadšen. A o fanoušcích seriálu ani nemluvím. Ti budou naprosto uchváceni!

Hodnocení: 95%


Knihu CROWN. Podrobná historie můžete koupit na stránkách nakladatelství Omega, nebo v knihkupectví Dobrovský.

Recenze: Lucy Clarkeová – Stíny nad zálivem

Jestli něco vážně hodně ráda čtu, jsou to psychologické romány. Poslední, který se mi dostal do ruky mě uchvátil neskutečným způsobem. Stíny nad zálivem jsou bravurně napsaným románem oblíbené autorky Lucy Clarkeové, kterou můžete znát již díky knihám Poslední nádech a Modrá. Já jsem se s ní v této knize setkala poprvé a tak jsem byla velmi příjemně překvapená.

Nakladatelství: Cosmopolis (Grada)
Počet stran: 368
Rok: 2018
Recenze:
Stíny nad zálivem nás zavedou na odlehlé místo u moře, kde se v malebném zálivu tísní malé dřevěné chatky jedna vedle druhé. Jedná se především o rekreační místo, ale hodně místních zůstává v chatkách po celé léto. Někteří pracují přímo odtud, jiní dojíždí do své práce nedaleko. Podobné to má i Sára, hlavní hrdinka této knihy. Je to obyčejná žena trávící většinu času v malé chatce na pláži. Její manžel dojíždí do práce do Bristolu a sedmnáctiletý syn si užívá prázdniny. Chybí už jen Isla. Sářina kamarádka od dětství, která vlastní chatku hned vedle nich. ta sice pracuje daleko odtud, ale čas na několik týdnů společné dovolené si najde vždy. Obě ženy poutá přátelství, ale také dávné tajemství, které je tíží jako obrovský balvan. Dostane se pravda na povrch? A co je vůbec PRAVDA?
Čtenář má unikátní možnost sledovat celý příběh očima obou dvou žen. Každá z nich má jiný pohled a každá přináší jiné svědectví. Obě vypráví ich-formou a střídají se, stejně jako kapitoly. Zatímco se Sárou prožíváme současné dění, Isla vzpomíná na to, co se mezi nimi po celá léta odehrávalo. Odkrývá tak pečlivě střežené tajemství i bolestnou ztrátu svého syna.
Příběh začíná ve chvíli, kdy Sára zjistí, že její sedmnáctiletý syn někam zmizel. Nejprve ho hledá sama, ale postupně si uvědomuje, že problém je větší, než čekala. Nahlásí s manželem ztrátu na policii, ale pro tu není zmizení pubertálního mladíka s problémy v lásce velkou prioritou. Nezbývá jí proto nic jiného, než se po osadě vyptávat dál. Odhaluje tak postupně zajímavé informace, jejichž původ však sahá hluboko do jejich minulosti.
Lucy Clarkeová předložila čtenářům brilantně zpracovaný psychothriller, který ukazuje, že není třeba krve a násilí, aby byla kniha napínavá a záhadná. Její postavy jsou tak živé, jakoby to byli vaši sousedé. Vlastně je znáte ještě mnohem lépe. Zjišťujete, že žádná z postav nemá úplně čisté svědomí a že vzájemná tajemství, která před sebou skrývají, dokážou způsobit mnoho bolesti.
Příběh je o to více poutavý, že problémy, které hlavní postavy prožívají, jsou vlastně velmi aktuální. Mohou se stát každému z nás. A věřte, že prožít to, co hrdinové této knihy, byste vážně nechtěli!
Stíny nad zálivem se čtou jedním dechem. Budete jimi tak pohlceni, že přestanete vnímat okolí a nebudete schopni knihu odložit. Díky krátkým kapitolám zakončeným vždy nějakou novou a především neúplnou informací vás autorka neustále drží ve střehu a nutí vás číst dál a dál. 
Už dlouho se mi nedostal do rukou takhle dobře napsaný psychothriller a tak jsem si ho maximálně užila. Líbil se mi nejen příběh, ale celková atmosféra. Po přečtení jsem zatoužila odjet na takové odlehlé místo, uvařit si v dřevěné chatce něco dobrého, nalít sklenku vína a lehnout si do houpací sítě s dobrou knížkou v ruce. Ach… myslím, že tento román si přečtu ještě vícekrát!

Mimochodem, musím upozornit na to, že se mi opravdu líbí obálka této knížky. U mě  obálky znamenají hodně – mnohdy vybírám knihy podle nich a ani nečtu anotace. Někdy se mi to vymstí, ale v tomto případě to byl výborný výběr. Stíny nad zálivem si prostě musíte přečíst! 🙂

Hodnocení: 98%

Stíny nad zálivem můžete koupit na stránkách nakladatelství Cosmopolis.

Více o autorce se můžete dozvědět ZDE.

Knižní přírůstky – červenec I.

Ahoj!
Jojo, vidíte správně. Další knižní nálož je tu. A tentokrát jsou to i „chytré“ knížky, ne jen ty odpočinkové. Rozhodla jsem, se totiž, že když už jsem se začala více věnovat copywritingu, měla bych se v tomto směru také vzdělávat. A když už jsem měla v košíku dvě „chytré“ knížky, přihodila jsem tam i jednu o rodičovství, na kterou koukám už hezky dlouho.  A co ty ostatní?

Byla jsem oslovena přímo z Albatrosu, zda bych měla zájem zúčastnit se křestu knížky slovenské autorky Kataríny HoletzovéSmečka. Na křest jsem bohužel jet nemohla, i když bych hrozně ráda, ale přečíst si ji mohu. A tak jsem se domluvila a v pátek knížka dorazila. Vypadá úžasně a nejraději bych si otevřela hned. Ale mám momentálně rozečtený jiný – vynikající thriller a to by se asi třískalo, takže to vydržím a pustím se do ní záhy. 🙂

Bella figura z Metafory vypadá naprosto báječně, odpočinkově a letně. A především italsky! 🙂 A já Itálii mám moc ráda. Knížku si šetřím na ty volné dny začátkem července. Vloni touto dobou jsem četla úžasné Tři měsíce Florencie, tak doufám, že tato bude stejně skvělá a dovolenková.

A tady už jsme u těch vzdělávacích knížek. Více, že já seberozvojové a motivační knihy moc nemusím, ale tohle by mi mohlo pomoci s výchovou těch mých raubířů a naučit se přistupovat k výchově lépe, než dosud. Tak uvidíme – AHA! Rodičovství.
Copywritting – tohle je podle mě nutnost pro všechny, co sice umí psát, ale v copywritingu teprve začínají. Dozví se základy, jak se píšou správně různé typy textů a také čeho se vyvarovat.
No a tohle je takový bonbónek navíc – Creativní copywriting – tedy tipy na to, jak psát poutavě, skvěle a především takové texty, které klienty prostě dostanou. Tak jsem na to zvědavá. 🙂
A co máte nového vy? Chcete článek, nebo video knížkách, které se chytám číst v létě?
Vaše Sabi. 🙂