Knižní přírůstky – červen – Nákup v Levných knihách

Krásný den!
Asi jste si všimli, že v poslední době vážně vůbec nestíhám přidávat články. Jednak je to tím, že se mi rozbil Olympus, kterým jsem dřív fotila všechno na blog a přenos fotek s ním byl podstatně rychlejší. S Canonem mi vždycky trvá hrozně dlouho, než to přehážu a zpracuju. No a pak jsem se začala intenzivně věnovat copywritingu – což uvidíte ještě v dalších přírůstcích 🙂 – a tak většinou píšu články na zakázku a na blogy už nezbývá čas. No jo, když má člověk na starost dvě děti, dva psy, barák a zahradu, tak hold musí něco oželet. 

A proto dnes jen stručně ve fotkách – podrobnější info ke knížkám najdete již ve videu na mém you-tube kanálu. 🙂

100 dní štěstí je knížka, po které jsem pokukovala již dlouho. Má skvělé hodnocení, neznám snad nikoho, komu by se nelíbila no a za cenu 89 Kč tam nemohla zůstat. Ve čtení je hned teď na řadě. 🙂

Krvavé příběhy z hradů a zámku jsou krátké kapitoly věnované českým a moravských hradům a zámkům, kde autor vypráví o jejich krvavých dějinách. Zajímavé a místy strašidelné kapitolky si budu vyhledávat a číst vždycky, když někam pojedu, nebo budu potřebovat o něčem psát. 🙂

A Umění v krvi je bravurně napsaný román o Sherlocku Holmesovi, který už mám přečtený. Zhltla jsem ho na jeden zátah a nemohla se odtrhnout. Opravdu skvělá knížka. Absolutně nechápu, kde se vzala v LK. Pokud máte rádi Sherlocka a příběhy v tomto duchu, určitě pro ni utíkejte!

A to je vše. Snažila jsem se držet a nevzala vše, co jsem chtěla, ale prostě jsem se snažila držet při zemi. I tak se mi to nedaří. I když teď čtu své knihy docela hodně, stále se pohybuji kolem padesáti nepřečtených kusů, které čekají, až se k nim dostanu.

Mějte se krásně, čtěte a utíkejte do LK, ať na vás zbude. 😀

Vaše Sabi!

RC: Oldřiška Ciprová – S cejchem ďábla

Historický románek ze 16. století z prostředí královského hradu Karlštejna. Oldřiška Ciprová, oblíbená autorka historických románů pro ženy je zpět s novinkou, ve které svým čtenářkám přibližuje život Kateřiny z Bechyně a Lažan. Ženy, která proslula svou krutostí v Čechách stejně, jako Alžběta Báthory na Slovensku. 

Nakladatelství: Alpress

Počet stran: 152
Rok: 2018
Recenze:
Hlavní hrdinkou útlé knížečky S cejchem ďábla je Kateřina, původně z Komárova. Jako mladá dívka se v lese střetla se zlodějem, který se ji pokusil znásilnit. Dívku to tak rozlítilo, že ho sama brutálně napadla a ubodala. Otec se svými vojáky, který mezitím dorazil, aby dceři pomohl, tuto děsivou scénu ututlal a doufal, že se již nebude opakovat. To však netušil, co se v jeho dceři skrývá. A netušila to ani sama Kateřina.
Dívku čekala velmi slibná budoucnost. Měla se provdat za Jana z Bechyně a z Lažan, který byl purkrabím na Karlštejně. To by znamenalo velký skok v jejím postavení. I když nebyl pán z Lažan právě švarný mladík, pro Kateřinu to bylo terno. Jenže dívka se zamilovala – do podkoního. Věděla, že je to nepřípustné a otec by zuřil. Ale srdci neporučíš…
Nebudu prozrazovat více. Snad jen, že Kateřina se vdá za pána z Bechyně a odejde s ním na jeho sídlo a posléze i na Karlštejn. Postupně se u ní projeví psychická choroba (kdysi možná vnímaná jako posedlost ďáblem), kdy nedokáže ovládnout své emoce a přiklání se k brutálnímu násilí na svých poddaných, které mnohdy končí až smrtí. 
Oldřiška Ciprová se do své hrdinky dokázala dokonale vžít. Ukazuje, co Kateřina cítila, jak nechápala své emoce a nedokázala je udržet na uzdě. Jak si do poslední chvíle nepřipouštěla, že to co dělá, je špatné. Skvěle popsala její život i vztahy s nejbližšími osobami. Méně důrazu pak kladla na popisnost a historické okolnosti. To však není na škodu. Román je totiž napsaný lehkým čtivým stylem, který je autorce vlastní.
Kniha se čte velmi dobře a díky svému menšímu rozsahu je to ideální čtení na delší cestu, nebo třeba na jedno odpoledne k vodě. Potěší spíše nenáročné čtenářky historických románů a romancí. Najdete v ní napětí, lásku i kapku erotiky. A přestože je knížka tenoučká, překvapivě rychle a snadno se do ní začtete a nebudete ji chtít odložit. 
Postavám se autorka věnuje podle mě tak akorát, aby čtenář dobře poznal, jak vypadají a jaký je jejich charakter, vžil se do jejich situace a zacloumaly s ním emoce. Při Kateřininých výbuších budete tajit dech a kroutit nevěřícně hlavou nad tím, jak se zachová. A co teprve pošetilost některých postav, které se nechají omámit vidinou pomsty a nedopadnou právě nejlépe? 
S cejchem ďábla je kniha, která se mi od Oldřišky Ciprové zatím líbila asi nejvíce. Po Dívčí válce, která mě zklamala, se tak opět spisovatelka vrátila na žebříček mých „nej“ českých autorek a těším se, až se začtu do nějaké další její knihy.
Hodnocení: 85%
Knihu S cejchem ďábla si můžete zakoupit v nakladatelství Alpress.

Recenze: Jan Hrdina – Tajemství skotské krve

Historický román z konce 19. století by mohl téměř konkurovat takovým klasikám, jako je Jana Eyerová, nebo Pes Baskervillský. Stejná atmosféra, stejné ponuré viktoriánské sídlo a bohužel i podobná zápletka. Originalitu u této knihy moc nehledejte. Nenajdete ji. Tajemství skotské krve od Jana Hrdiny je román sice velmi čtivý, ale místy nepříliš propracovaný a bohužel velmi VELMI předvídatelný.

Nakladatelství: Cosmopolis (Grada)

Počet stran: 256
Rok: 2018
Recenze:
Na knihu Jana Hrdiny Tajemství skotské krve jsem se nesmírně těšila. I když jsem samozřejmě nečetla – jako vždy – celou anotaci a tudíž jsem netušila, do čeho se vlastně pouštím, atmosféra viktoriánské Anglie, popř. Skotska mě velmi lákala. Přesto jsem měla nakonec z knížky velmi rozpačité pocity.
Hlavním hrdinou je Ian Deveron-Gordon, kapitán, který je po otci Skot a po matce Ind. (Vůbec netuším, jaký to mělo smysl, rozebírat tolik jeho původ.) Se svým bratrem bojoval ve válce v Afghánistánu, kde byl těžce zraněn. Poté z války odešel a začal vyhledávat dobrodružství v exotických zemích.  A pak – najednou – byl osloven britskou vládou, aby odjel na hrad Kilcarron, kde žije hrabě Carron se svou chotí, a prozkoumal, co se na hradě děje. Údajně se tam prováděly nějaké záhadné záležitosti ohrožující britskou korunu. A tak se tam Ian vypravil.
Víc vám z děje prozradit nemohu, protože byste z knížky neměli vůbec nic. Od samého počátku je totiž prohlédnutelná a pokud někdo četl zmíněnou Janu Eyerovou, nebo alespoň zná její příběh – a to asi známe všichni – vše si domyslí již od začátku. Detektivní zápletka by tedy byla, bohužel je celkem k ničemu. Co oceňuji, je atmosféra, kterou autor dokázal navodit, i když i v tomto případě jsem četla mnohem lepší knihy. Staré sídlo, ponuré chodby, tajemná schodiště a tajné podzemní chodby, do toho všudypřítomná mlha… Ano, to je fajn.
A hlavní hrdina? Trochu Sherlock Holmes, trochu Hercule Poirot. Druhého detektiva mi chvílemi připomínala i další postava – francouzský architekt a Ianův nový přítel, který mu pomáhal s pátráním. Možná je to i tím, jak tu a tam utrousil nějaké to francouzské slůvko – právě po vzoru Hercula Poirota. Vyznělo to sice profesionálně, ale bohužel i zde se originalita minula účinkem.
Přestože je knížka poměrně tenká – román sám o sobě má cca 210 stran, stane se v ní celkem dost zvratů. Autor se totiž moc nezdržoval popisností a hlavně zpočátku hodně přeskakoval v místech i letech. I když si čas od času ráda přečtu svižnější text, tady to bylo spíše na škodu. Do knihy jsem se začetla až někdy v polovině a to je opravdu smutné. Pak už se mi zbytek románu celkem líbil, jen kdyby mi nebylo od začátku jasné, jaká je celková pointa. To bylo vážně škoda. Kvůli tomu jsem si neužila žádné napětí, mrazení v zádech a strach. Mé emoce byly naprosto nulové. Postavy nejsou nijak komplikované, jsou naopak spíše ploché a některé (např. lady Carronová) jsou ponechány zcela stranou. Škoda. Kdybych měla knihu shrnout stručně a krátce, použiji známý slogan – neurazí, nenadchne!
Na samý závěr si autor ponechal tzv. „Skotský epilog“. To je asi jediné, co opravdu oceňuji. Vůbec by mě totiž nenapadlo, že kniha byla napsána podle skutečných událostí. To mi přišlo hodně zajímavé. Stejně zajímavé jsou i další informace, které podává autor o Skotech jejich zvycích, tartanu, atd. Sice toho hodně vím z jiných knih, ale i tak bylo zajímavé si některé informace připomenout a jiné doplnit.
Jan Hrdina je autorem knihy Skotsko – Země dávných příběhů, což je populárně naučná literatura o Skotsku. Myslím, že ta by mně osobně sedla mnohem více, než tento románek. Protože mám Skotsko opravdu ráda a protože mi styl autora v tomto typu literatury přijde čtivý, ráda se po knížce podívám.
Tajemství skotské krve je čtivý románek pro nenáročného čtenáře. Pokud máte rádi příběhy ve stylu Sherlocka Holmese a nemáte toho zatím načteno příliš, pak se vám bude tato knížka líbit. Lehkost, s jakou autor píše, mi připomněla díla Alexandra Stainfortha
Hodnocení: 65%

Knihu Tajemství skotské krve zakoupíte na stránkách nakladatelství Cosmopolis.

Recenze: Iva Gecková – Čertí babička

Mají vaše děti rádi čerty? Také se u vás minulo peklo výchovným účinkem? Nela čerty miluje, fascinují ji a nejraději by se na ně pořád někde dívala. A tak nám nesměla chybět novinka z nakladatelského domu GradaČertí babička z pera Ivy Geckové.

Nakladatelství: Bambook (Grada)

Počet stran: 72
Rok: 2018

Recenze:
O Ivě Geckové jsem vám psala před pár měsíci. Až donedávna neznámá autorka vydala v průběhu několika měsíců hned čtyři knížky. Jako první to byla mnou recenzovaná Florentýna a kouzelná kniha, která byla nesmírně půvabným a milým čtením. Doslova mě okouzlila. Proto jsem se těšila, až vyjdou i autorčiny další knížky, které budu moc číst i svým dětem. Florentýna je sice rovněž psána pro děti, ale už pro starší.
Dočkala jsem se. Konečně vyšla knížka Čertí babička, plná čertovsky dobrých pohádek, které byly původně napsány pro rozhlas. Staly se součástí oblíbeného rozhlasového večerníčku Hajaja. Namluvila je herečka Alena Vránová a dodala tak těmto vtipným moderním čertím pohádkám ten správný šmrnc.
Ale vraťme se ke knížce… Ilustrace k ní opatřil Drahomír Trsťan a řekla bych, že jsou celkem dost trefné. Vtipné, svěží, krásně barevné a trochu i moderní. Co mě mrzí je vyobrazení samotné čertí babičky. Osobně si ji totiž představuji jako takovou tu obtloustlou starou dobromyslnou paní, která si ale nenechá nic líbit a nejde pro ránu daleko. Pan Trsťan ji však zobrazil tak, že je mi krajně nesympatická a vůbec mi nepřipomíná hodnou babičku co peče buchty a vypráví čertíkům pohádky. Spíše vypadá, jako nepříjemná učitelka fyziky. Čertí babička v knížce zastupuje i roli paní učitelky, ale takové vyobrazení si vážně nezaslouží…
Samotnému textu to ale na kvalitě neubralo. V útlé knížečce se ukrývá sedm pohádek, které vypráví právě čertí babička. A o čem jsou? O pekle, o tom, že čertíci jsou vlastně jako malé děti, že rádi mlsají, šumují a také rádi zlobí. Neradi chodí do školy, většinou jim moc nejdou počty – a to ani samotnému Luciferovi, zato je baví dělat na zemi lidem počasí, jako by se všichni čerti ženili.
Myslím, že Iva Gecková se do malých posluchačů svých pohádek dokonale vžila. Pohádky jsou sice krátké, ale obsahují poutavý příběh plný pohádkových jmen a popisů. Kouzelný svět malých čertíků musí nadchnout každé malé dítě, stejně jako čertovské recepty na koláčky a buchty čertí babičky.
Zatím jsem knížku přečetla pouze já sama, ale jen co se naskytne trochu více klidu, začnu ji číst Nele. Už se na to moc těším, protože věřím, že bude čertíky nadšená a pohádky ji zaujmou. 
Za co obdivuji autorku? Za její nekončící nápady na čertovské recepty, na to, jak vytvořit počasí, jak počítat duše smrtelníků a celkově, za to, jak krásné peklo pro děti vytvořila. Milé, přívětivé, takové, do kterého by se chtělo jistě každé malé dítko podívat. Jen tedy nevím, co na to řeknou čerti v prosinci, až budou doprovázet Mikuláše, a děti se jich nebudou vůbec bát. Místo toho budou mezi nimi hledat hodnou i přísnou čertí babičku.

Hodnocení: 90%

Knížku Čertí babička koupíte na stránkách nakladatelství Grada.

Knižní přírůstky – červen 2018

Je to tak. Opět jsem se nedokázala krotit a opět jsem objednávala – na recenzi. Na svou obhajobu musím napsat, že z této hromádky mi zbývá přečíst už jen jedna kniha a to psychothriller z Cosmopolis, jinak už mám všechno poctivě přečteno. Také to byly skoro všechno dětské knížky. Ale krásné, to se musím nechat. 🙂

Než jsem se dostala k sepsání do toho článku, zvládla jsem navšítit Levné knihy (dnes) a nakoupit další tři krásky. Ale ty už si nechám na další článek.

Balíček z nakladatelského domu Grada, konkrétně z jejich nakladatelství Cosmopolis mě obzvláště potěšil. Obsahoval tuto jednohubku – tenkou knížku menšího formátu Tajemství skotské krve, kterou napsal český autor Jan Hrdina a slibovala tajemný příběh ze skotských dějin. Jaká knížka byla ve skutečnosti, se dočtete poměrně brzy v recenzi.

Další je onen psychothriller Stíny nad zálivem, zatím jediná nepřečtená kniha. Na tu se obzvlášť těším a proto si ji nechám, až budu mít více klidu. 🙂

Čertí babička Ivy Geckové je pohádková knížka pro děti, na kterou zveřejním recenzi v co nejbližší době. Vy, co mě sledujete, tak více, že mě před nedávnem okouzlila autorčina prvotina Florentýna a kouzelná kniha. Toto je dílko pro podstatně menší dětičky, ale stejně krásné a kouzelné!

A toto jsou již recenzní výtisky pro web VašeLiteratura.cz. Opět jsou to dětské knihy – první je Dědictví Barona von Popundekla, knížka pro děti od 9-ti let, která zavede čtenáře do jednoho šlechtického sídla, kde žije dědic barona von Popundekla. Žije tam však chudě, protože baron svůj poklad schoval. A hlavní hrdinka po něm se svými přáteli samozřejmě pátrá.

Dům myšek: Slavnost je nádherná knížka pro nejmenší, která je doplněna fotografiemi modelu myšího domečku. Je to vlastně takové divadýlko, jehož scény jsou nafoceny a doplněny textem. Moc krásná kniha!
A poslední kousek je něco famózního – Áďa spadla do kanálu, aneb Putování dávnou Prahou. K této knížce udělám asi časem ještě minirecenzi sem na blog, protože na VašeLiteratura.cz nejsou moje fotografie a tato kniha si zaslouží mimo jiné i obrazovou prezentaci. Je totiž nádherně udělaná a ukáže vašim dětem krásu Prahy úplně jinak, než učebnice a učitelé. A připravte se, že po jejím přečtení budou děti nutně potřebovat do Prahy na výlet! 😀
Tolik k nedávným, hlavně dětským přírůstkům. Další článek už bude především o dospěláckých knihách. Pro děti tu zatím nic nového nemám, ale já zase určitě něco krásného, co stojí za zmínku, objevím. 🙂
Mějte se krásně a čtěte!
Vaše Sabi 🙂

Recenze: Jesse Bullington – Obcování se smrtí

„POSTAVY JAKO ŽIVÉ – DOKONCE I TY MRTVÉ.“


Historický noir román se scénami tak šokujícími i groteskními, že se budete smát, bát a červenat zároveň.
Tak to je opravdu výstižný popis románu Obcování se smrtí a dovolila jsem si ho vypůjčit na zadní straně obálky samotné knihy. Když mám totiž stručně shrnout, o čem je, nebo jaká je, napadá mě absolutně všechno a zároveň nic. Dochází mi slova i dech, a i dva dny po dočtení mám stále ještě překvapením otevřená ústa. Tahle knížka byla totální mazec!

Nakladatelství: Gorgona

Počet stran: 520
Rok: 2014

Recenze:
Gotický fantasy román se mi dostal do ruky poprvé v životě. I když jsem tušila, co si pod tím představit, byla jsem naprosto šokována. Ostatně, o to také autorovi této knihy šlo. Jess Bullington knihu napsal s úmyslem šokovat, překvapit a pobavit. U mě se mu to dokonale podařilo!
Hlavní hrdinkou je Awa. Mladinká maurská otrokyně, která putuje se svou paní Omorosou a otrokem Halímem. Na své cestě jsou zajati lupiči, ale než se nadějí, lupiči jsou povražděni a Awa se svým doprovodem putuje do dalšího zajetí. Dostanou se k podivnému muži, ze kterého se vyklube čaroděj – nekromant. Ovládá kouzla i mrtvé. Pouhým dotekem dokáže lidi zabít a zase oživit. Léčí tak, že seškrábe z kostí mrtvých maso, povaří ho a dá ho zraněnému sníst. Jeho sloužícími jsou chodící kostry a oživené mrtvoly. A jeho tři noví zajatci dostanou speciální privilegium – začne je svému „umění“ učit.
Počátek knihy, kdy je Awa s ostatními v nekromantově zajetí, je velmi chaotický a asi nejbláznivější z celého románu. Nebo jsem si už později zvykla? Těžko říci. V každém případě v této části není nic jisté. Awa neví, kdo je živý a kdo již mrtvý, to se ostatně může měnit během vteřiny, neví kdo lže a kdo mluví pravdu, co si o tom všem myslet a hlavně – jak z toho ven?! V další části se dostane z nekromantova vlivu a putuje dál. Už sama, bez Omorosy a Halíma. A tehdy se pozná se svými přáteli na život a na smrt, malířem Manuelem, který skutečně žil a jehož kresba je použita na obálce knihy, a Monique, holandskou puškařkou, bordel mamá a zároveň lesbou. A s těmito dvěma začne svůj nový život. Zažijí spoustu dobrodružství a hlavně mají velký úkol! Awa musí najít nekromantovu knihu a zlomit kletbu, kterou na ni uvrhl. Jinak si ji najde až vyprší její čas a připraví ji o tělesnou schránku i o duši.
Uff… Je těžké uvést vás alespoň trochu do děje románu, aniž bych prozradila příliš a zároveň jste pochopili, o co tam jde. Tato bichlička má totiž přes pět set stránek, ale ani chvilinku se nenudíte. Snad na každé druhé stránce se stane nějaký zvrat, šokující událost, nebo je odhaleno nečekané tajemství. 
Autor vycházel ze skutečných historických událostí a některé postavy opravdu žily. Když pominu vládce Španělska, tak je to především jedna z hlavních postav – sám malíř Manuel, ale třeba i vedlejší postava – doktor Paracelsus. Autor však všem postavám přidělil tak bláznivé postavení, příhody a úkoly, že se čtenář nestačí divit – a ani nudit.
I když nemám v knihách ráda vulgarity, tady mi to kupodivu nevadilo. Sem to prostě sedlo jako pr… na hrnec – naprosto dokonale. Vulgárně mluvily téměř všechny postavy, vulgární bylo jejich chování, jednání, myšlení… Kniha je protkána erotickými scénami a sexuálními narážkami, ale rozhodně se nejedná o žádnou červenou knihovnu. Tohle je skoro tvrdé porno, ovšem značně nechutné – holky s holkama, kluci s mrtvýma, atd. Rozhodně to není knížka, u které si s chutí vypijete kávu a pochutnáte si na zákusku. Spíše se vám neustále obrací žaludek.
Přes všechno, co jsem popsala výše a z čeho může vyplývat, že mě knížka spíše znechutila, je opatk pravdou. Ano, je značně úchylná a ujetá, ale mě to prostě bavilo. A to opravdu hodně. Neznamená to, že teď budu číst jen tento žánr, ale rozhodně jsem jej nečetla naposledy. Co nejdříve se pustím do druhé autorovy knihy – Prznitelé hrobů a určitě se poohlédnu po něčem podobném. Proto pokud máte s takovou fantasy zkušenosti a četli jste něco, co by mi nemělo uniknout, určitě mi to napište do komentáře. 🙂
Obcování se smrtí je neskutečně neslušná a nechutná kniha, která vás ale naprosto strhne, pobaví a uchvátí. Já jsem z ní nadšená. Bavila mě autorova nekončící fantazie, neustále zvraty v ději a to, že byla opravdu dokonale nepředvídatelná. Tady čtenář netušil, co se stane na další stránce, natož aby odhadl konec knihy.
Skvělé zábavné čtení, které ale rozhodně není žádná oddechovka. Místy se u ní totiž značně zapotíte. 

Doporučuji přečíst, ale pozor – jen pro silné povahy. 😀

Hodnocení: 95%