Recenze: Lindsay Jane Ashfordová – Žena v Orient expresu

Máte rádi Agathu Christie a její detektivní romány? Zajímá vás, jaký měla asi život? Jistě, nejlepší je přečíst si její Vlastní životopis, ale co když byste raději příběh, který je Agathiným životem jen inspirovaný? Pak je jasnou volbou Žena v Orient expresu. Román, který vyšel na podzim v nakladatelství Jota a na obálce nás láká elegantní žena v kloboučku. Když se pak v anotaci dočteme, že se jedná o příběh, v němž vystupuje sama Agatha, je naše volba zcela jasná.


Nakladatelství: Jota

Počet stran:
Rok: 2017

Recenze:
Jak už jsem prozradila výše, hlavní hrdinkou knihy je samotná Agatha Christie. Kniha zachycuje část jejího života, kdy jí zemřela matka, což spisovatelka hodně špatně nesla, rozvedla se s prvním manželem Christiem a krátce před začátkem knihy prožila podivnou eskapádu, kdy na nějaký čas „zmizela“ z veřejnosti i ze života svých blízkých. Protestovala tak proti rozvodu a manželovým nevěrám.
Nyní se snaží vyrovnat se situací, ve které se ocitla. Anonymně, pod smyšleným jménem se vydala na cestu do Bagdádu, slavným vlakem Orient expres. Že zážitky z této cesty promítla do několika svých románů, to snad ani nemusím zmiňovat. 
Agatha ve vlaku pozná dvě ženy, jednu osamělou a opuštěnou, která odjížděla do Bagdádu, aby tam porodila nemanželské dítě svého ženatého milence. Druhá, energická kráska, která se účastnila archeologických výprav, měla krátce před chystaným sňatkem s jedním ze slavných archeologů. Všechny tři ženy to neměly v životě lehké, všechny si prožily těžké chvíle a každá z nich si nesla temné tajemství. 
To je pozadí, na němž se román odehrává. Čtenář sleduje Agathu, jak se postupně se ženami seznamuje, odhaluje jejich tajemství a prožívá zajímavá dobrodružství nejen ve vlaku, ale i po příjezdu do Bagdádu. Autorka skvěle vystihla také prostředí archeologických vykopávek, kam se Agatha s přítelkyněmi vydá a kde se také blíže seznámí se svým budoucím druhým manželem.
Jedná se o román, který zachycuje část života, který mohla slavná spisovatelka skutečně prožít. Autorka při tom vychází z dobré znalosti Agathina života, ale i z podrobné znalosti jejích děl. Vraždu v Orient expresu, ani Sešli se v Bagdádu, jsem sice nečetla, takže nakolik autorka vycházela z těchto románů, nemohu posoudit, ale Vraždu v Mezopotámii jsem četla a patří mezi mé nejoblíbenější. Proto jsem se také nyní tak ráda na „známé“ místo vrátila se samotnou Agathou, jako hlavní hrdinkou. Jen ten Poirot tam chyběl, a místo vraždy se tam objevila milostná zápletka.
Od Ženy v Orient expresu jsem příliš neočekávala. Snad oddechovku… Ale především jsem k ní přistupovala se značným despektem. Měla jsem za to, že to bude „vykrádačka“ díla Agathy Christie a bude mě akorát nudit a rozčilovat, protože já spisovatelku a její romány zbožňuji. Byla jsem však velmi mile překvapená. Kniha se nejen dobře četla, ale přímo jsem ji hltala a užívala si celý příběh. Ani chvilku jsem se nenudila a myslím, že autorka vše vystihla naprosto skvěle – prostředí, dobu, i samotné postavy – ať už ty skutečné, nebo ty vymyšlené. 
Knihu jsem četla jako e-book a rozhodně si ji pořídím i do své knihovny, ke knihám „s“ a „od“ Agathy Christie, protože mezi nimi nesmí chybět.

Hodnocení: 98%

Knihu Žena v Orient expresu koupíte nejlevněji ZDE.

Recenze: Dilly Court – Služebná z hostince

Devatenácté století, střetnutí bohatství a chudoby, špíny a okázalosti, lásky a smrtelného nebezpečí, které představuje válka. To vše se protíná v knížce, která se sice může jevit na první pohled jako „červená knihovna“, ale opak je pravdou. Od knížky jsem čekala jen příjemnou oddechovku, ale dostala jsem mnohem více. Rozsáhlý román plný zápletek a napínavého děje, ve kterém ovšem nechyběla láska.


Nakladatelství: Baronet

Počet stran: 464
Rok: 2017
Recenze:
Od autorky Dilly Court jsem až dosud nic nečetla, takže jsem vůbec netušila, co mám od této knížky očekávat. Navíc ji vydalo nakladatelství Baronet, které pro mě představuje thrillery, které mě moc neoslovily a romance, popř. historické romance, které jsem dříve milovala a nyní už si je přečtu jen čas od času. Možná je to chyba! Předpokládala jsem proto, že knížka bude opět plná dráždivých milostných scén, které budou zasazeny do historické doby a nějaké zajímavé zápletky. Tak to jsem se ovšem spletla!

Hlavní hrdinkou knihy Služebná z hostince je Lottie Laneová, mladá žena, která pracuje jako holka pro všechno v hostinci U dvoukrké labutě v Londýně. Jedná se o zájezdní hostinec, kterému vládne drsná a neoblomná držgrešle, ženská, která nejde pro ránu daleko a svým zaměstnancům značně ztrpčuje život. Jednoho dne je do hostince přivezen zraněný voják, o kterého je třeba se postarat. Hostinská nehodlá své zaměstnance pustit k této „jednoduché“ práci, aby zanedbávali tu v hostinci, ale Lottie si čas najde. Dobrovolně o vojáka pečuje v době svého volna. V té době se začnou lépe poznávat a přeskočí jiskra. Jenže… voják se vrací zpět do války na Krym a Lottie má zůstat v hostinci. Rozhodne se však svůj život změnit.
Lottie se práce pečovatelky tak zalíbí, že chce odjet za Gideonem na Krym, jako zdravotní sestra. Nemá však patřičné vzdělání a je odmítnuta. Osud však Lottie pomůže. Do hostince přijíždí hraběnka Aurelie Dashwoodová, manželka vojáka, která právě přišla o osobní komornou. Pověří tou prací Lottie a protože se jí za těch pár dní v hostinci osvědčí, nabídne jí u sebe práci na trvalo. Zaujme ji navíc Lottiin příběh a potřebuje komornou, která s ní dobrovolně poputuje na Krym, kde Aureliin manžel, velitel vojska, bojuje ve válce. A tak se obě ženy vydají na cestu.
I když byly některé události opravdu hodně předvídatelné a hlavně konec jsem odhadla předem, bylo to krásné… Nechci psát krásné čtení, protože jsem knížku poslouchala při práci, nechala jsem si aplikací v mobilu předčítat e-book. Od začátku mě tento příběh hodně bavil. Líbí se mi knihy, kde se hrdinka musí „vyhrabat ze dna“ a zapracovat na svém osudu. Kde za své štěstí musí bojovat a především když má odvahu se do toho pustit. A Lottie měla odvahu, kuráž i vytrvalost. Ano, byla to veskrze kladná postava, ale to vyvažovali jiní. Např. lady Aurelie, která dovedla překvapit čtenáře i Lottie. 
Charakter postav byl dobře vykreslen, dějová linka opravdu bohatá a i když je kniha poměrně rozsáhlá, čtenář se ani chvilku nenudí. Pořád se něco děje a to se autorka nezdržuje přehnaně dlouhými popisy. Všechno, co píše, je podstatné a „k věci“. A milostné scény? Ani jedna! Je to sice příběh o lásce a to nejen o té Lotiině, ale je to krásný příběh a možná že bych tam i nějakou tu milostnou scénku uvítala. 🙂
Jediné, co mi přišlo až zbytečné, byl komplikovaný konec. Příběh by se dal určitě ukončit jednodušeji a podnikatelské čachry mezi Aurelií a Lotií mi na konci přišly zbytečně složité a to i když autorka nezacházela do velkých podrobností. A závěr samotný? Ten mi zase přišel až příliš rychlý. Dokonce tak, že jsem pátrala, zda to tak opravdu končí a zda se mi e-book nějak v mobilu „neusekl“.
Rozhodně si brzy přečtu, nebo poslechnu další knihu autorky, protože Služebná z hostince mě opravdu hodně bavila. A na produkci nakladatelství Baronet se zase budu muset podívat po dlouhé době podrobněji. 🙂

Hodnocení: 83%

Knížku Služebná z hostince můžete koupit nejlevněji ZDE. 

Knižní přírůstky 4/2018

Ano, už to vypadá, že oproti lednu, kdy jsem byla vzorná a pořídila si jen jednu knihu, jsem se v únoru opět zvrhla k bezhlavému doplňování své knihovny. Ovšem musím se obhájit – něco přece bylo pro děti… a v dnešní rozbalovačce to zase budou recenzáčky. Tak pojďme na to! 🙂 

Z nakladatelství Metafora mi dorazila knížka, na kterou už od ledna koukám na facebooku v reklamách a slintám nad ní a těším se, až konečně vyjde. No a už je tu! Vařila jsem pro Picassa od Camille Aubray. Kniha, o které jsem původně myslela, že bude patřit do té „režné“ edice o umělcích a jejich ženách, ale přišla v lesklém obalu, takže patrně k této edici nepatří. I tak ale věřím, že bude skvělá. Jelikož ji vlastním i jako e-book, hned v pondělí si ji při práci pustím do sluchátek. 🙂
Jo a mimochodem, taky vás baví ty chybné stránky, do kterých Metafora balí knížky k odeslání? Mně moc. Tentokrát to vypadá na hodně zajímavý příběh, tak musím prozkoumat, co to vlastně je. 😀

Nedávno mě oslovila sama autorka – paní Věra Kadlecová, zda bych si nechtěla přečíst a zhodnotit její dvě knihy – Vina a Panenka. Na tyto dvě krásky s neskutečně skvělými obaly jsem četla samé pozitivní recenze a ohlasy, takže jsem byla nadšená. Dokonce jsem sama uvažovala, že si je sama časem koupím a byly na mém seznamu. Jenže pořád nějak nebyl čas a peníze. Tudíž jsem toho využila a knížky jsou teď u mě i s krásným věnováním autorky. 
Paní Kadlecové ještě jednou moc děkuji. 
Do první se pustím asi už dnes večer, jen co dolousknu posledních deset strach Hotelu Sacher.
Knížky koupíte v odkazu anebo ZDE.

Talent na vraždu je kniha z nakladatelství Knižní klub a autorem je Andrew Wilson. . Hlavní hrdinkou je v ní Agatha Christie a tak mi tato knížka prostě nemohla uniknout. Vůbec netuším, co mám očekávat a po přečtení Ženy v Orient expresu se trochu bojím, zda tato kráska obstojí, ale vrhnu se na ni hned, jak to bude jen trochu možné. Za recenzní výtisk děkuji obchodu Megaknihy, kde nakupuji nejraději a nejčastěji. Jo a mají novou sběratelskou záložku. Tahle mě fakt okouzlila. Zatím nejhezčí od nich. 🙂

A to je pro tentokrát vše. 🙂
Jak se vám kousky líbí? Znáte je, nebo jste je už sami četli?
Napište mi své zkušenosti, těším se na vaše komentáře. 🙂

Vaše Sabi!

Recenze: Eva Weaver – Loutkář z ghetta


Příběh židovského chlapce, jeho loutek a tajemství jeho kabátu po dědečkovi. To je ve stručnosti shrnutí knihy Loutkář z ghetta, kterou jsem předevčírem dočetla a která mě naprosto překvapila. 

Nakladatelství: Mladá fronta

Počet stran: 312
Rok: 2013

Recenze:
Loutkář z ghetta, kniha, která se zhruba před rokem objevila v Levných knihách, mě zaujala především svou anotací. Náměty z druhé světové války mě zajímají a osudy Židů především. Přesto mi trvalo poměrně dlouhou dobu, než jsem si ke knize našla cestu. Již asi před půl rokem jsem ji rozečetla a asi po dvaceti stránkách odložila. Nebyla na ni nálada. Tentokrát se mi však dostala do ruky i jako e-book a já měla najednou dost času i klidu, abych si ji poslechla při pracovních pochůzkách. A tak jsem chodila, tlačila kočár a poslouchala. Večer jsem pak vyměnila mobil s e-bookem za hmotnou knihu a dočítala příběh. Za dva dny jsem ji zhltla a byla jsem z ní nadšená!
Hlavním hrdinou je Mika, mladý židovský chlapec vyrůstající v polské Varšavě v době druhé světové války. Jednoho dne je zastřelen jeho dědeček, který vyrábí loutky a také vlastní pozoruhodný kabát plný kapes, ve kterých loutky ukrývá. A samozřejmě nejen loutky. V takovém kabátě se dá ukrýt mnohem více… To však Mika teprve zjistí.
Mika dědečkův kabát zachrání a ponechá si ho. Postupně tak odhaluje tajemství jeho kapes. Kromě toho se schovává v dědečkově dílničce, kde vznikaly jeho oblíbené loutky. Některé si ponechá, jiné sám vyrobí. A během nějakého času začne sám hrát loutkové divadélko. Zjistí totiž, že skrze loutky dokáže nacházet odvahu, kterou by jinak neměl a dokáže ji dodávat i ostatním. Hraje dětem v sirotčinci i v nemocnici, dokud si ho nevšimnou Němci. 
Asi už tušíte, že Mika se dostane do hledáčku nacistů, kteří chtějí, aby hrál zábavné divadlo i pro ně. Bojí se odmítnout a považuje se za zbabělce. Pak však pochopí, že to je cesta, jak zachraňovat životy malých dětí. A tak v tom pokračuje. Pokud se tomu tak dá říci, spřátelí se s jedním z nacistů, Maxem z Norimberku. Navzájem si párkrát pomohou a Mika nakonec daruje Maxovi jednu ze svých loutek.
V další části pak sledujeme osud Maxe a jeho darované loutky až na mrazivou Sibiř a pak zpět do Německa. V poslední, třetí části se pak vracíme k dospělému Mikovi, který vyprávěl svůj příběh vnukovi. Zároveň se seznámíme s Maxovou vnučkou, která po dědečkovi zdědí darovanou loutku. Je možné, aby se vůbec někdy setkali? 
Loutkář z ghetta je příběh o odvaze a touze po přežití, ale také o bezmocnosti a síle vůle. Je to o tom, jak mladý chlapec i dospělý muž mohou čerpat sílu a naději skrze loutku. A také o tom, jak to všechno po válce pokračovalo. Autorka příběh rozdělila na tři části, které byly poněkud nevyvážené. Nejdelší byla část loutkáře Mika, kratší pak Maxe a jeho loutky. Poslední, závěrečná je logicky nejkratší, tam by mi nevyvážení tak moc nevadilo.
Příběh jako takový se mi hodně líbil a zaujal mě. Možná i proto, že to nebyl klasický příběh z koncentračního tábora, ale z ghetta a posléze z pracovního tábora na Sibiři, o čemž jsem dosud nic nevěděla. Postavu Mika, ale i Maxe jsem měla celkem ráda a držela jsem jim palce. Prožívala jsem s nimi jejich strasti a bolesti, ale možná více s Maxem, než s Mikou, což je pro mě překvapivé. Ač je Max v našich očích vlastně ten špatný, který patřil mezi nacistické vrahy, tady jsem s ním soucítila a věřila, že se dostane domů a nezemře někde v mrazu. 
Opravdu mě překvapilo, jak mě knížka bavila a pro poslech – předčítání e-booku – bylo vyprávění obou mužů velmi vhodné. Nebylo tam moc dialogů a poklidné vyprávění se poslouchalo moc příjemně, a to i když mnohdy obsahovalo tragické a dramatické scény, kdy lidé bojovali o holý život, nebo šli rovnou na smrt.
Loutkáře z ghetta mohu určitě doporučit dále, protože stojí za přečtení.
Hodnocení: 80%
Knížku Loutkář z ghetta můžete koupit ZDE.

Knižní přírůstky 3/2018

Krásný sobotní večer!
Našla jsem si brigádu, že si něco přivydělám, než se pořádně rozjede focení. Výsledkem je, že mě to baví a dokonce dělám i něco pro své a Jiříkovo zdraví, navíc při tom stíhám poslouchat předčítané e-knihy v mobilu, jenže…. jenže doma sotva stíhám. Takže když dorazím domů, má přednost úklid vaření a děti a až pak někdy také blogy. Což je samozřejmě znát. O focení a psaní už ani nemluvím. To už nestíhám vůbec. 🙁 Tak uvidím, jak to půjde dál, možná budu muset všechny ty mé práce a spolupráce trochu protřídit…

Ale abych tady nežvanila o sobě, tento blog je hlavně o knihách. Přišlo mi jich doooost a samozřejmě jsem se dříve k napsání přírůstků nedostala. Takže – tady jsou. 🙂

Na blogu O všem? Ovšem! jsem vyhrála krásný balíček plný voňavých kousků – kosmetika, vonný vosk a samozřejmě také knížku, protože Míšin blog je prostě o všem a tudíž i o knížkách. Z nabídnutých tří jsem si vybrala knihu Dominus od Toma Foxe. Nejvíce mě lákala námětem, který slibuje něco ve stylu Dana Browna. Knížka sice nemá vysoké hodnocení, ale já od ní očekávám hlavně napínavou oddechovku. Mám Řím, Vatikán a papežské „problémy“ ráda, tak uvidíme, jak se mi bude líbit. 🙂
Na recenzi pro web VašeLiteratura.cz mi přišla knížka od Johna Currana – Kompletní utajené zápisníky Agathy Christie. Není to úplná novinka. Tedy je, ale… Je to vlastně doplněné a spojené vydání dvou knih které již od Currana u Knižního klubu vyšly (Utajené zápisníky a Promyšlené vraždy). Je to pěkná bichlička a louskám ií už pěkně dlouho. Přes den se k ní nedostanu a večer po uspání dětí doháním na PC resty, takže na čtení téhle bichle prostě není čas. Ale už jsem si ji pořídila i jako e-knihu, tak snad už se do ní konečně pořádně začtu.

Z nakladatelství Metafora mi dorazil recenzní výtisk na nejžhavější novinku v sekci rukodělných knížek – Včelí vosk. Já miluji včelí vosk a produkty z něj, miluji svíčky točené z medových plástů, což je jednoduchá rychlovka, která může bavit i děti a navíc svíčky úžasně voní. Tady jsou nápady i na výrobu kosmetiky atd., takže to bude báječné ji testovat. Recenzi hodlám publikovat na svém druhém blogu – Bláznivá máma.
Následující knížky jsou samozřejmě dětské. Psala jsem už dříve, že chci teď více knížek věnovat dětem, tedy více knížek nakupovat pro děti a i si je brát na recenze. Recenze pak nebudou zde, ale na blogu Bláznivá máma, který tedy neměl být vůbec knižní a měly tam být jen tipy na dětské knížky, knížky rukodělné a kuchařky, ale zatím to vypadá, že ho pomalu, ale jistě zahlcuji dětskou literaturou. No co, tak to bude speciální blog pro dětskou literaturu. Té není nikdy dost. 😀
První tři snímky jsou dětské knížky z nakladatelství Ella a Max, které máme s Nelou strašně rády, protože jejich knížky jsou prostě božské. Následující tři kousky jsou novinky a jsou opět strašně krásné. Dokonce bych řekla, že jsou to zatím nejhezčí kousky, které odtud máme.

Dráček Zog a princezna Rebelka je nádherná ilustrovaná knížka, která obsahuje jednoduchou pohádku o dráčkovi, který se učí vše, co má správný drak znát a o princezně, která chtěla být doktorkou. Pohádka je veršovaná a tak trochu moderní, čímž se dokonale přibližuje malým čtenářům a skvěle je pobaví (dospělé ostatně také). My už jsme ji s Nelou přečetly dvakrát. (A ještě minimálně dvacetkrát ji přečteme) :D.

Velká knížka FARMA pro malé vypravěče je další z řady celoobrázkových knížek bez textu, kde si můžeme s těmi nejmenšími dětmi prohlížet obrázky a hledat a vymýšlet si vlastní příběhy. Je naprosto neuvěřitelné, co ty děti dokážou vymyslet. Kdybych to zapisovala, mám námět na hromadu nových dětských knížek. 🙂

A do stejné kategorie patří i Velká knížka POHÁDKY pro malé vypravěče, jen s malým rozdílem, že je vyšší, než ostatní tyto publikace a má ve vrchní části krátce převyprávěnou pohádku, která se na dvoustraně objevuje. Takže ji můžete dětem přečíst, nebo ji jen sami převyprávět, anebo nechat děti, ať ji sami vypráví podle výjevů na obrázcích. Myslím, že to je báječný nápad a strašně moc se mi líbí, i když Nela je opravdu náročný „čtenář“ a ne vždy se jí princezna, nebo princ líbí. No jo, proti gustu…
Poslední knížka pro děti, která nám přibyla, je Rok v lese, kterou už jste určitě u některých blogerů viděli. I já jsem ji totiž díky tomu zaznamenala a moc se mi líbila. Opět je to pouze obrázková kniha – pro malé vypravěče a obsahuje dvanáct dvojstran – dvanáct měsíců, na kterých sledujeme, co se během roku všechno děje v lese. Vydalo ji nakladatelství HOST a autorkou je Emilia Dziubaková. a nejlevněji ji seženete ZDE.
Nelinka tuhle krásku dostala od babičky k svátku. 🙂
A to už je opravdu všechno. Je toho pěkná hromádka, že? A Nela toho má tentokrát více, než já. Je tedy pravda, že jsem některé ty obrázkové knížky chtěla schovat jako dárky pro děti svých kamarádek a příbuzných, ale Nela viděla, že přijel „balíček“ a že bude „dárek“ a bylo po plánování. Všechno si to přivlastnila. 🙂
Mějte se krásně!
Doufám, že vás tím množstvím dětských knížek tady neodradím. Recenze tady nebudou, tak snad vás to tak neznechutí.
Vaše Sabi 🙂

Recenze: Anne Mooreová – Irská kráska

Irská kráska, aneb Příběh Gracelin O´Malleyové, tak se jmenuje kniha, která vyšla před koncem loňského roku v Knižním klubu, má velmi lákavou obálku a velmi skoupou anotaci. V podstatě se v ní nedozvíte, zda se jedná o historický román, o romantiku, nebo drama a z jakého století by mohl být. A tak jsem si o ni v domnění, že se jedná o romantický historický příběh, napsala Ježíškovi…

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 472
Rok: 2017
Recenze:
Irská kráska je všechno možné, jen ne romantická kniha a už vůbec ne červená knihovna, jak jsem se původně domnívala. Snad mě zmátla obálka a jméno hlavní hrdinky, které mi připomnělo jednu oblíbenou hrdinku z historických romancí, které jsem dříve hltala. Tato kniha však přinesla strhující historické drama, které mi dralo srdce a četlo se na jedné straně svižně, na druhé straně velmi velmi těžko.
Hlavní hrdinkou této knihy je Grace, mladá dívka, která vyrostla v jedné chudé irské rodině na počátku devatenáctého století. Ještě jako dítě přišla o matku, která se při nehodě utopila a její bratr při tom málem zemřel s ní. Přežil, avšak stal se z něj mrzák, který není schopen přispět mužnou silou na chod farmy. Naučil se však psát a číst a stal se hlavou rodiny, která se vyznala v účtech i politice.
Grace je velmi krásná a tak si jí jednou všimne místní zeman, který s ní chce uzavřít manželství v domnění, že zdravá irská žena mu dokáže v těchto drsných podmínkách porodit syna a dědice, kterého potřebuje, aby na něj otec přepsal místní panství. Grace opouští myšlenku romantického sňatku s místním chlapcem Morganem a vdává se za zemana. Netuší, že život v pohodlí a dostatku jídla bude vykoupen velmi tvrdě.
Irská kráska je velmi tvrdý a nemilosrdný příběh o době, kdy Irskem zmítal hladomor, nemoci a anglická nadvláda. V době, kdy se lidé modlili za každou vypěstovanou bramboru, ve dne v noci hlídali na polích svou úrodu a hladoví museli prodávat obilí, aby měli na zaplacení nájmů Angličanům. 
Irská kráska je o bídě, strachu, bolesti, hladu a nemocech, ale také o naději a boji za novou irskou nezávislost. Ač se zdá, že se bude Grace zpočátku držet stranou a jako manželka zemana se vůbec nezapojí do boje o nezávislost na Anglii, nakonec ji zvrat událostí donutí pomáhat. Donutí ji bojovat o život svůj i svých dětí a zapojit se do politických intrik. 
Snad ještě nikdy jsem nečetla knihu, která by byla tak strašlivě negativní svým dějem. Na každé stránce je smrt, hlad a bída. Na každé stránce tryská bolest a utrpení hrdinů a beznaděj ze strašné situace okupovaného Irska. I když jsem v Irsku byla a zajímala se o jeho dějiny, nikdy jsem si tuto etapu nedokázala představit v tak hrozných barvách, jak jej autorka vylíčila. 
Přes to, jak těžké téma i příběh je, byla knížka velmi čtivá. Napsána byla velmi lehkým jazykem a až na konec, který si nejsem jistá, zda jsem jej správně pochopila, se mi opravdu velmi líbila. Přesto určitě nehodlám vyhledávat podobně temné a strastiplné knihy. Jednou za čas to úplně stačilo.
Hodnocení: 83%

Knížku Irská kráska můžete zakoupit nejlevněji ZDE.