Recenze: Elena Ferrante – Geniální přítelkyně (1.)


První díl italské tetralogie nás přivádí do Neapole padesátých let minulého století. V ní žije v chudé čtvrti děvče, které se představí samo jako Elena, zvaná Lenuccia, a začne vyprávět svůj životní příběh. Máme tak možnost sledovat každodenní život italské chudiny, jejich drobné radosti i kopu starostí. Vedle Eleny, která vše pečlivě vypráví sledujeme ještě druhou hlavní postavu, její přítelkyni Lilu.

Nakladatelství: Práh

Počet stran: 404
Rok: 2016

Recenze:
Elena Ferrante je vlastně taková tajemná osoba, která odmítá odkrýt svou totožnost. Její jméno je pseudonym, pod kterým se může skrývat žena, ale i muž. Já jsem vůbec netušila, co všechno autorku obestírá a četla jsem příběh takový, jaký ve skutečnosti je, bez příkras, s upřímností a dětskou naivitou, ze které místy vykukuje dospělý rozum.
O Geniální přítelkyni jsem slyšela již od loňského roku na mnoha blozích i videích. A přestože Itálii miluji, nějak jsem pořád váhala. Přece jen, všichni ji chválili, všichni ji chtěli číst a to je většinou u mě problém. Mám pak velká očekávání a nakonec se zklamu. I když jsem si na jaře tohoto roku konečně o knížku napsala, jako o recenzní výtisk, nedorazil. I tak jsem nyní měla možnost knihu číst ve formě e-knihy. To způsobilo, že jsem nebloudila po anotaci, informacích o autorce, atd., jako to jindy u knih dělám. Četla jsem prostě a jednoduše příběh tak, jak plynul a nezvykle jsem si to užívala.
Hlavní hrdinka začíná vyprávěním ve svém dětství, kdy nás seznamuje se svou rodinou, sousedy, spolubydlícími v ulici, ale i se svými kamarády. Hlavní úlohu mezi nimi hraje Lila, dcera ševce z jejich čtvrti a jedna z několika chudých sourozenců. Obě dívky mají do života v podstatě stejný start. Obě pochází z rodiny, kde je více dětí a rodiče počítají každou korunu. Ani v jedné z rodin není běžné, aby se chodilo studovat. Jenže obě dívky jsou nezvykle chytré a když se za ně postaví jejich učitelka, je možné, že kromě obecné školy půjdou dál.
Tady začíná období dospívání, které trvá až do konce prvního dílu. Zatímco Elena je nakonec ze strany rodičů podpořena a jde na měšťanku a posléze dokonce na gymnázium, Lila zůstává doma, aby pomáhala matce v domácnosti a otci zdarma v ševcovství. Lila však nelení. Snaží se se svou přítelkyní držet krok, navštěvuje knihovnu a učí se potají sama doma. Je tak vždy o něco napřed, než studující Elena. Dívce to někdy pomůže, ale většinou ji to sráží na kolena. Zatímco ona se učí, je stále horší, než její geniální přítelkyně, co do školy vlastně ani chodit nemusí. 
Autorka ústy hlavní hrdinky popisuje podrobně vše, co se ve čtvrti děje. Všechny malicherné i vážnější rozbroje a šarvátky, lásky, přátelství i nenávist. Poznáváme tak nejen život, jaký v padesátých letech v Neapoli byl, ale také chudobu, těžkosti a naděje, které přinášelo právě dětství a dospívání.
Nevidím sice v knize naprostý boom, o kterém se v blogerských kruzích mluví, ale rozhodně mě kniha zasáhla, líbila se mi, výborně se četla a stále si ji hodlám pořídit do knihovny i v hmotné podobě, stejně jako další díly. Nehodlám však kvůli tomu navštěvovat Neapol a hlavně její chudinské čtvrti a stejně tak si nehodlám pořizovat retro šaty. Zkrátka, držím se při zemi a asi nejsem úplně ten správný nadšenec. 
Mě totiž oslovilo především vyprávění hlavní hrdinky, tedy onen styl. Ta pečlivost, s jakou formulovala věty, s jakou vše dopodrobna popisovala, jak postupovala krůček za krokem. Jak dokázala popsat události, situace, oblečení, i vybavení domácností. Jak se orientovala v klasické literatuře a jak toužila psát… To je to, co se mi líbilo, co mi přineslo chuť číst další její díla a co mi přineslo chuť zase více psát.
Geniální přítelkyni proto mohu vřele doporučit dalším čtenářům, jen pozor – kdo by čekal strhující dramatický příběh, bude zklamán. Tohle je klidné, poetické vyprávění, které možná bude někoho i místy nudit, i když mně se tak rozhodně nestalo. Nevěřím, že je kniha takový bestseller, že by byla úplně pro všechny. Věřím ale, že je to adeptka na mnohá literární ocenění.

Hodnocení: 95%

Knihu nejlevněji seženete ZDE.

Recenze: Michael Cunningham – Tělo a krev


Neobvyklý román v rozsahu téměř sta let vypráví o rodině Stassosových. Tato rodina pochází z Řecka a žije v Detroitu. Zatímco manželka Mary se snaží být ve všem americká a podporuje vše, co vyrobila ruka poctivého Američana i přes to, že to stojí spoustu peněz, její spořivý řecký manžel se snaží především žít prakticky. Alespoň zpočátku…

Nakladatelství: Odeon

Počet stran: 432
Rok: 2014

Recenze:
Constantine Stassos je trochu problematický a výbušný muž již od mládí. Přesto ho nic neodradí od sňatku s Mary, štíhlou a krásnou ženou, která mu v průběhu několika let povije tři děti. Zatímco se Constantine snaží vydělávat, aby uživil rodinu, Mary odmítá počítat a šetřit a dává kvantitě přednost před kvalitou. Není divu, že se stavitel Con snaží urvat každou korunu navíc. Když se čirou náhodou potká s dalším Řekem, slovo dá slovo a oni společně založí firmu, která se stane jejich společnou láskou a budoucností. Staví na pohled honosné domy za co nejnižší náklady, které jdou na dračku. Rodina bohatne, ale odcizuje se. My ale sledujeme jejich životní zvraty dál.
Od Michaela Cunninghama jsem až dosud nic nečetla. Jelikož mám ráda rodinné ságy, zaujala mě anotace jeho knihy Tělo a krev. Rozhodla jsem se dát mu šanci. I když je to již několik dní, kdy jsem knihu dočetla, nevím, jak moc dobře jsem udělala. Pořád totiž nevím, zda se mi líbila, nebo ne.
Autor pojal ságu totiž velmi originálně. Začal v roce 1935 a skončil po velkém časovém skoku v roce 2035. Obsáhl tak sice sto let, ale ne každý rok je dopodrobna popisován. V některém roce se toho pro čtenáře důležitého událo více, věnuje mu tak třeba i čtyři kapitoly, v jiném se neodehrálo nic a tak ho přeskakuje.
Zpočátku jsem si myslela, že to je jen rychlejší rozjezd, že autor přeskakuje i několik let. Říkala jsem si, až se dostane do let, o kterých chce vyprávět hlavně, tak se tempo zpomalí. Jenže nezpomalilo. Tímto stylem autor proskákal celou knihu. Na jedné straně hodně zajímavé pojetí, na druhé straně styl, který mi moc neumožnil ponořit se do příběhu.
Vedle zmíněného manželského páru Cona a Mary sledujeme v postupu času jejich tři děti. Každý má svůj život, svým způsobem originální. Někdo víc obyčejný, jiný netradiční. Přesto ani jeden ze tří sourozenců to neměl v životě lehké. Postupně se přidávají i jejich děti a osudy, a příběh se košatí. Sledujeme nejen rozrůstání rodiny, ale i proměny některých hlavních představitelů, protože roky a události v nich zanechávají své stopy. 
Zní to zajímavě, co říkáte? Také to zajímavé bylo. A musím přiznat, že je to poprvé, kdy se u nějaké knihy, ať už ságy, nebo ne, setkávám s takovým stylem psaní a skákání po letopočtech. Ale jako nápad mi to přijde opravdu skvělé. Jen možná trochu moc uspěchané, málo rozepsané. V případě příběhu rodiny Stassosových je to ovšem zcela vyčerpávající. Mám dojem, že kdyby autor více rozepisoval, začala bych se časem nudit. Přesto mě mrzí, že jsem si nevytvořila k postavám hlubší vztah. Tím, jak rychle se vše dělo, jsem klouzala po povrchu děje a nedokázala se vžít do jednotlivých hrdinů. Nemohu říci, že mi byl některý sympatický více či některý méně. V podstatě mi bylo celkem jedno, co se v rodině děje. Uprostřed knihy mě sice zasáhl osud jedné z dcer, kdy zjistila, že je smrtelně nemocná a zanechá za sebou malého syna. Jenže roky plynuly, ona stále žila a malý syn už byl najednou velký a děj přestal být tak dojemný a tragický. Škoda.
Rozhodla jsem se knížku nehodnotit, protože opravdu nedokážu říct, jak moc se mi líbila. Jsem ráda, že jsem ji četla a mám ji v knihovně, ale nevím, zda si ji někdy přečtu znovu, nebo sáhnu po jiném díle autora. Možná svou roli sehrálo i americké prostředí, které mi nic moc neříká a tak jsem možná nepochopila do hloubky všechnu problematiku a souvislosti, které se týkaly přistěhovalecké rodiny.

Knihu Tělo a krev si můžete nejlevněji koupit ZDE. 🙂 Je stále v akci za krásných 41Kč. 🙂

Knižní tip *5

Krásný den!

Je tady středa a s ní můj další knižní tip. Tentokrát jsem nemusela moc přemýšlet, protože vám ukážu knížku, kterou rozhodně musím mít, už jen proto, že mám od autorky všechny předchozí knihy. Má ji rád, nemá ji rád je kniha od oblíbené autorky Sharon J. Bolton, jejíž knihy již pár let vydává nakladatelství Domino.


Já se s autorkou a její tvorbou seznámila díky druhé knížce, která vybočuje mírně ze zaběhlé série – Obětina. Natolik se mi líbila, že jsem pořídila i předchozí díl a pak už dokupovala další tak, jak vycházely.

Novinka Má ji rád, nemá ji rád je plánována na 29.5.2017 a tak pro mě bude jasným knižním přírůstkem v měsíci červnu. 🙂

Sharon J. Boton – Má ji rád, nemá ji rád
Anotace:
I sérioví vrazi mají své fankluby. Doktor Hamish Wolfe je sériový vrah, odsouzený na doživotí za únos a vraždu tří dívek. Zároveň je však velmi pohledný, charismatický a nesmírně přesvědčivý. Dostatečně přesvědčivý na to, aby jeho obdivovatelky uvěřily jeho tvrzení o nevině. A dostatečně pohledný a charismatický na to, aby v něm pisatelky dopisů viděly muže svých snů. Maggie Roseová je jiná: tvrdá, extravagantní a nesmírně úspěšná advokátka. Ujímá se pouze takových případů, které může vyhrát. Nikdo neví, podle jakého klíče si vybírá, snad se řídí neomylným instinktem. A právě o její pomoc Hamish nyní usiluje. Chce, aby změnila jeho osud. Maggie váhá, ale pak se rozhodne případ převzít. Je přesvědčená, že šarmu svého nového klienta dokáže odolat. Anebo se poprvé ve své kariéře fatálně mýlí?

A co vy? Znáte tuto skvělou autorku? Četli jste už od ní něco?
Je pro vás také tato novinka naprostá nutnost do knihovny?

Knížku nejlevněji seženete ZDE.

Vaše Sabi!

Knižní přírůstky – E-knihy – Moje nová závislost?

Krásný den!

Aby tady nebyly jen unboxingy, musím se přiznat, že jsem v poslední době začala řešit opět místo v mé knihovně a s tím i možnost vyzkoušet si číst e-booky. Jenže, přece nebudu hned kupovat čtečku, že? Na výběr jsem měla čtení v PC – což jsem hned zavrhla. Stačí, když takhle čtu na zhodnocení něčí bakalářku, a mám problém u toho vydržet, takže proč tak číst celou knihu. Navíc notebook je těžký, nepohodlný, atd.
Další variantou byl můj tablet. Jenže je nějaký zakletý, má jen jednu zabudovanou čtečku, ve které jde pouze formát PDF a v tom se mi také nečte nejlépe a kupovat si kvůli tomu nový tablet se mi nechtělo. A tak jsem zvolila třetí a nejjednodušší variantu – mobil.

Po poradě s některými čtenáři na facebooku a s virtuální kamarádkou, která tak čte a kupuje e-knihy v poslední době celkem dost, jsem si stáhla čtečku do mobilu a na Alza.cz zakoupila své první oficiální e-knihy.
A tady se stal kámen úrazu. Tak skvělé kousky za 29.-, 49.-, 79.-? Jako vážně? A navíc možnost knížku číst prakticky okamžitě! Žádná čekání na dodání, žádné hlídání pošťáka! Prostě zaplatit, otevřít a číst! Naprosto dokonalé!
Navíc jsem zjistila, že mobil s sebou stejně nosím všude, i na zahradu s Nelou a tak mohu číst i s ní na zahrádce a nemusím pořád hlídat záložku, když čekám na manžela v autě, vytáhnu mobil a čtu si, u lékaře v ordinaci – na co tahat knihu. A můj stálý problém, čtu knihu, oči mi pálí, zavírají se, chci spát. Zhasnu, ulehnu a spánek je pryč. A tak udělám co? Otevřu e-knihu v mobilu, můžu klidně ležet vedle Nely, aniž bych ji vzbudila, nemusím nikam odcházet a čtu.
Postupně zjišťuji, že se mi v mobilu čte velmi dobře, ale přiznávám, že i já, až dosud odpůrce elektronických knih, začínám uvažovat o čtečce k Vánocům, nebo narozeninám. Přece jen by to ulehčilo mé knihovně a v mnohém i kapse. 🙂
Ale teď už ty slíbené přírůstky, tedy to, co jsem nakoupila na Alze, nebo mi „bylo“ koupeno jako „dárek“. 🙂

Ellena Ferrante – Geniální přítelkyně

Anotace:
Román Geniální přítelkyně je prvním dílem stejnojmenné tetralogie, která už uchvátila čtenáře bezmála na celém světě a vzbudila zaslouženou pozornost literární kritiky (poslední díl byl mj. nominován na italskou cenu Strega a dostal se mezi šestici kandidátů na The Man Booker International Prize).


Neapolská periferní čtvrť Luzzatti (v textu však její název nikdy nezazní), padesátá léta minulého století. Právě tam a tehdy začíná příběh jednoho ženského přátelství. Jeho vypravěčkou je Elena, která už jako stará žena vzpomíná na svůj život, který byl, kam její paměť sahá, vždycky ovlivňován silnou osobností geniální Lily. Sama je přitom klíčovou postavou zas pro Lilin osud, v jejích očích je tou geniální kamarádkou naopak ona. Úhelným kamenem jejich komplikovaného vztahu je snaha obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně stejně tak svazující jako hranice jejich čtvrti plné pokrytectví a násilí.

Knížka, kterou mi koupila kamarádka, abych mohla zjistit, jak se mi bude italské vyprávění zamlouvat. Mám ji momentálně rozečtenou a i když nechápu ten humbuk, co se kolem knihy strhnul, čtení je to příjemné a moc se mi líbí.

Raymond Khoury – Rasputinův stín

Anotace:
Píše se rok 1916. Horníky v dole na Urale náhle zachvátí podivné šílenství a navzájem se povraždí. Nikdy se bohužel nepodaří zjistit, co bylo příčinou děsivého krveprolití: než totiž stačí mrtvá těla vychladnout, neblaze proslulý důvěrník carské rodiny Grigorij Rasputin vyhodí důl do povětří. Proč vlastně prodléval v tomto nehostinném kraji? A proč mu tolik záleželo na tom, aby zlikvidoval všechny důkazy?

Současnost. Agentu FBI Seanu Reillymu byl svěřen choulostivý případ: skokem z okna newyorského mrakodrapu se zabil ruský diplomat. Šlo opravdu o sebevraždu? Kam zmizel majitel bytu, bývalý učitel fyziky Leo Sokolov? A nebyl ve skutečnosti Sokolov někým docela jiným, než za koho se vydával? Zatímco Reilly hledá odpovědi na tyto otázky, New Yorkem se přelije vlna vražd a nepochopitelného, nepříčetného násilí.

Tuto knihu jsem vlastně zakoupila jako první. Stála totiž celých 29Kč, měla lákavou anotaci a já jsem si potřebovala na něčem vyzkoušet, jak to všechno vůbec zprovoznit. Zakoupena byla na Alza.cz a rozhodně jsem tam nenakupovala poprvé. 🙂

Michelle Diener – Strážkyně králových tajemství

Anotace:
Vzácný drahokam.
Královský dvůr plný intrik.
A tajná úmluva, v níž se za pravdu platí příliš vysoká cena…
Malířka Susanna Horenboutová se vyhřívá v přízni královny a dvorních dam, které si nesmírně oblíbily její působivé portréty. Slunné dny však skončí ve chvíli, kdy se vynoří postava z její dávné minulosti a zavleče Susannu do nebezpečné hry, která by mohla vyústit až ve válku s Francií. A všechny intriky se točí kolem ztraceného králova diamantu nesmírné ceny…
Susanna a její snoubenec John Parker jsou odhodláni zjistit, kdo vzácný drahokam ukradl. Riskují při tom nejen své postavení, ale také život, protože pouhý krůček za nimi se pohybuje zkušený nájemný vrah. Cesta za nalezením pravdy je znovu zaplete do nelítostných dvorských intrik, dovede je ponurým labyrintem podzemních chodeb až do věznice Fleet, aby nakonec stanuli tváří v tvář protivníkovi, který se vskutku nezastaví před ničím.

Historický román z Domina, po kterém jsem pokukovala už když vyšel. Za 29Kč jsem ho tam tudíž také nemohla nechat. 🙂 Těším se, až se do něj začtu, i když už z recenzí vím, že to není úplný TOP. Oddechovka to snad bude pěkná. 🙂

Natalie Young – Dokonalá chuť, aneb jak sníst svého manžela

Anotace:
Seznamte se s Lizzií Prainovou: ženou v domácnosti, která nedávno překročila padesátku. Bydlí v domku u lesa se svým psem Ritou. Moc ráda vaří a lidem ze sousedství se vyhýbá. Pro obživu peče jiným dorty.

Jejího manžela Jacoba už pár dní nikdo nespatřil. To proto, že ho Lizzie minulé pondělí v náhlém hnutí mysli praštila rýčem do hlavy. Co by měla podniknout teď? Pokud chce začít nový život, který si podle vlastního mínění po ubíjejících třiceti letech v Jacobově stínu plně zasluhuje, musí se zbavit jeho mrtvoly. Způsob, jakým se to Lizzie rozhodne učinit, vychází z jejího vrozeného smyslu pro praktičnost. Nic pro slabší povahy. Lizzie však svůj plán hodlá dovést do zdárného konce. Protože jedině tak bude moci začít konečně žít.

Temný, vtipný a místy značně bizarní příběh v sobě nese i hlubokou lidskou linku. V Lizzii Prainové stvořila autorka jednu z nejvýraznějších literárních hrdinek poslední doby. 

I po této knize pokukuji od doby, co vyšla. Hodně jsem váhala, zda ji kupovat, zda ji číst. Ale nyní stála 49Kč a odolat už prostě nešlo. Do té se asi pustím hned jak dočtu Geniální přítelkyni. 🙂

Otomar Dvořák – Vřeteno osudu

Anotace:
Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratra-dvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. 
Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu procházíme spolu s Erbenem bouřlivými událostmi poloviny devatenáctého století, setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale současně putujeme i baladickou krajinou, nad níž září bledá luna, ve skalách se otvírají poklady, vodník líčí ošemetné sítě a mrtvý milenec klepe na okénko, za kterým se modlí jeho milá…
Vřeteno osudu se otáčí a černá sudice Morjana šeptá Erbenovi z temnot: „Propadl jsi smrti! Čím se vykoupíš, aby sis zasloužil život?“

Poslední kniha, kterou jsem na Alze koupila a nad kterou jsem hodně váhala. Praly se ve mně rozporuplné pocity. Od Otomara Dvořáka jsem totiž četla zatím jen jednu knihu a měla jsem s ní velký problém. Hrozně špatně se mi četla a nelíbila se mi. Jenže Vřeteno osudu vypráví o K.J. Erbenovi a to jsem číst chtěla. Co tedy s tím? No vyhrála u mě cena, která rozhodla. Kniha stála 64Kč a jsem na ni prostě moooc zvědavá. 🙂

Tak co na to říkáte? Nakupujete také e-knihy na Alze, nebo někde jinde? A jak jste na tom vůbec s e-knihami? Podle nějakého článku, co se mi nedávno dostal pod ruku, je stále moc lidí nečte…

Vaše Sabi!

Recenze: Kate Rhodes – Tajemství hřbitova Crossbones

Nakladatelství Omega v květnu přišlo s novinkou, která otevírá novou detektivní sérii. Hlavní hrdinkou je psycholožka Alice Quentinová a pojetí celého příběhu je poměrně dost zajímavé. Název knihy – Tajemství hřbitova Crossbones totiž slibuje napínavý příběh s nádechem tajemství, které bude pravděpodobně odhaleno právě díky Alici. Bude však Alice hlavní vyšetřovatel, vedlejší pozorovatel, nebo oběť? To se dozvíme právě na stránkách knihy…

Nakladatelství: Omega

Počet stran: 236
Rok: 2017

Recenze:
Na novinku z nakladatelství Omega mě nalákala především nádherná tajemná obálka a také název. Jako milovnice hřbitovů jsem se těšila na detektivku trošku v duchu série „Okřídlené duše„, tedy pátrání po vrahovi ve spojitosti se hřbitovem, nebo s hroby. Tady jsem ovšem silně narazila. Má chyba – mám číst anotace pozorněji a víc si je pamatovat. Možná bych nebyla tak zaskočena vývojem událostí.
Hlavní hrdinkou nové série od britské autorky Kate Rhodes je psycholožka Alice Quentinová. Poměrně komplikovaná žena, která si do života přinesla své běsy z dětství. Otec byl alkoholik a násilník, který neváhal svou zlost vylévat na matce i dceři, zatímco syna se nikdy nedotkl. Ten zůstával jen tichým přihlížejícím. S Alicí se setkáváme ve chvíli, kdy žije ve svém bytě, bratrova dodávka jí parkuje před domem a ona se mu snaží alespoň trochu pomáhat z těžkého psychického a zdravotního stavu. Je z něj nervově labilní feťák žijící jako bezdomovec. Matka, v tu dobu již vdova, se narozdíl od svých dětí zdá naprosto nedotčená předchozím životem. Hraje si na vzor mateřských ctností a žije si pokojný život o samotě. Alice sice žije sama, poměrně často však střídá milence. Nedokáže se totiž na nikoho vázat a když už vztah začne vypadat vážně, Alice zasáhne a zvolí rozchod. V bytě u ní občas přebývá kamarádka, herečka a občasná zpěvačka, která má narozdíl od Alice výborný vliv na jejího bratra. Společně se ho proto snaží přesvědčit, aby se léčil a žil lépe.
Možná si říkáte, proč tak složitě a zdlouhavě popisuji Alicin život, když se jedná o kriminální příběh. Jenže to je právě problém celé knihy. I když se tam objevují mrtvoly, autorka se více babrá v Alicině životě – současném i minulém – a zločiny jakoby byly jen kulisa. 
Abychom však měli nějakou souvislost, ten, kdo většinu mrtvých žen objeví, je právě Alice. Na první z nich narazí, když jde běhat večer Londýnem. Jako by vrah věděl, kudy běhá své oblíbené trasy a chtěl, aby mrtvou našla právě ona. Není to nikde jinde, než na místě tvz. hřbitova Crossbones. 
Začne se rozvíjet příběh, který má – zdá se – souvislost s vraždami, které se staly v minulosti. Před několika lety byl za podobné vraždy nevinných dívek zatčen a usvědčen manželský pár. Zatímco onen muž je již po smrti, manželka sedí stále zavřená. Na svobodu se však po obvinění z další vraždy dostal jiný muž, který se s manželi znal a pravděpodobně jim při všem pomáhal. Alice jako psycholožka měla tohoto muže poznat a diagnostikovat ještě před tím, než bude propuštěn. Je přesvědčená, že seděl za vraždu neprávem. Vždyť je mentálně na úrovni dítěte… Ale co když se spletla?
Podle mého textu to  možná vypadá, že se jedná o mnohovrstevný román s množstvím zápletek, které matou čtenáře, vtahují ho do děje a napínají do poslední chvilky. Faktem však je, že celkový příběh mi přišel poněkud chudý a laciný. Kniha se četla od začátku velmi dobře a tak jsem se do děje ponořila opravdu rychle a intenzivně. Očekávala jsem naprostou bombu, protože tak kniha zpočátku vyhlížela. Jenže časem jsem pochopila, že to zase tak strhující čtení nebude. Místo napínavého děje totiž autorka stále řešila Alici a její problémy, babrala se v její minulosti, představovala jejího bratra a kamarádku – spolubydlící v mnoha barvách, atd. Samotné vyšetřování stálo stranou, jen mrtvé dívky postupně přibývaly, někdy více, někdy méně související s Alicí. Hřbitov Crossbones navíc nehrál v příběhu roli vůbec žádnou, kromě toho, že se na něm našla první oběť. Tak proč ten zavádějící název? 
Další problém jsem měla s hrdinkou samotnou. I když by to v recenzi nemělo být směrodatné a proto to nebudu brát v úvahu při hodnocení, hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická. Na můj vkus moc laxní ke všem problémům, jakoby si je vůbec nechtěla připouštět k tělu, odmítala poslouchat policii, dělala si co chtěla a jednala naprosto nezodpovědně. A já si říkám, není už to klišoidní? Tak se přece chová každá druhá hrdinka. Co přijít s něčím originálnějším?
Na můj vkus bylo v knize málo vyšetřování, málo napětí, málo dramatických scén. Všechno se zkrátka točilo kolem Aliciných osobních problémů a kriminální zápletka se děla někde mimo, vedle, aby se moc neřeklo. I přes to jsem měla od samého začátku dva tipy na vraha a jeden z nich byl správný. Kde se tedy stala chyba?
První díl plánované série mě bohužel zklamal. I když se četl velmi velmi dobře, děj plynul svižně, autorka dobře dávkovala popisy a rozhovory, na dobrý krimiromán, nebo snad dokonce thriller, je to prostě málo. Navíc mě hodně zklamalo, že děj nemá s názvem knihy skoro nic společného. Prostě jsem čekala to šokující rozuzlení, to tajemství, které bude odhaleno nejspíše na zmíněném hřbitově. A ono nic. Vůbec nic!
Vůbec nevím, zda si budu pořizovat i další díly do série. Na jedné straně mě příběh zklamal, na druhou stranu nebyl tak špatný, aby si u něj čtenář neodpočinul a nepobavil se. Rozhodně nebyl nudný! Možná časem, přijdu hlavní hrdince na chuť. Nyní jsem však pouze zklamaná, neboť jsem zřejmě od knihy očekávala víc, než mi mohla dát.
Hodnocení: 80%  

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega a Knihy Dobrovský.

Knihu Tajemství hřbitova Crossbones můžete koupit ZDE.

Recenze: Maggie Ritchiová – Pařížský polibek

Umění, láska, vášeň a zrada… Camille Claudelová a August Rodin. To jsou dvě věty, které upoutávají čtenáře, nebo v tomto případě spíše čtenářky, které vezmou do ruky knihu Pařížský polibek. Snad aby bylo vysvětlení, že se nejedná o laciný román zařaditelný do červené knihovny, ale že myšlenka autorky byla mnohem hlubší. Jaká je ale kniha doopravdy?

Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 294
Rok: 2016

Recenze:
Pařížský polibek je kniha, která už je na pultech knihkupectví někdy od konce roku 2016. Tehdy jsem ji zaznamenala v nabídce Metafory i u některých blogerů. Vím, že se líbila, ale nějak v tu dobu nebyl na tuto knihu čas, ani chuť. Nedávno jsem ji zahlédla v knihovně a vypůjčila. A opět ležela nekonečnou dobu v mé knihovně a mně se do ní nechtělo. Škoda, protože bych pak měla na četbu více času a lépe si ji vychutnala. Kniha si rozhodně zaslouží pozornost! Nakonec totiž došlo k tomu, že jsem ji musela vrátit do knihovny předčasně, aniž bych si patřičně vychutnala závěr. Zachránilo mě nakladatelství Metafora, které mi knihu dodatečně poslalo jako recenzní výtisk a já za to moc moc děkuji. Málokterou knížku jsem si přála vlastnit tak, jako tuto. 🙂
Navzdory upoutávacím větám je hlavní hrdinkou angličanka Jessie Lipscombová. Mladá žena, která se vydá do Paříže, aby díky doporučení svého profesora pokračovala ve studiu sochařiny v ateliéru nejlepšího sochaře té doby – u Augusta Rodina. Seznamuje se tam se svou kolegyní, studentkou a sochařkou Camille Claudelovou, v jejímž ateliéru pracuje a u jejíž rodiny žije. Rodin za nimi dochází a dává pokyny k jejich dílům. Jednoho dne oběma ženám nabídne, aby pracovaly v jeho ateliérech jako kolegyně sochařky a podílely se tak na vzniku jeho velkých děl. Camille má pracovat na končetinách a Jessie na drapériích soch. Obě ženy jsou nadšené, protože to znamená ohromný krok v jejich kariéře. Práce v Rodinově ateliéru však přináší i své úskalí. Poprvé se tam objevují ženy v roli sochařek, nikoli modelek a milenek, jak tomu bylo dřív. A tak je nutné získat si respekt od kolegů sochařů, kteří se i za léta práce mnohdy nedostali k tak důležitým úkonům, jaké Rodin svěřil jim dvěma, a samozřejmě žárlili. Obviňovali je, že to není díky talentu, ale díky milostným hrátkám. Navíc nebyli až tak daleko od pravdy. Mezi Rodinem a Camille se totiž skutečně zrodil silný, ale velmi komplikovaný milenecký vztah, který měla Jessie za úkol krýt.
Jak už jsem napsala, hlavní hrdinkou je Jessie. Setkáváme se s ní v roce 1929, kdy konečně po letech odloučení najde nemocnou Camille zavřenou v ústavu pro choromyslné a navštíví ji. Chce jí pomoci se odtamtud dostat. K tomu však potřebuje souhlas její rodiny. A tak se vydává do Francie, aby všechny, které znala dříve našla a promluvila s nimi. Spolu s tím se otevírá vyprávění o tom, co v osmdesátých a devadesátých letech 19. století probíhalo mezi oběma ženami, jak se seznámily, spřátelily a rozkmotřily. Sledujeme jejich milostné eskapády, studia, práci, umělecké prostředí secesní Paříže. Poznáváme spolu s nimi velmi důvěrně některé umělce i jejich modely, seznamujeme se s tím, jak to vůbec dříve v uměleckých kruzích chodilo. Poznáváme ateliéry významných umělců a s tím vším sledujeme Jessie, kterak se potácí mezi galantní láskou svého anglického snoubence a vášnivým lákavým románkem s jedním z pařížských sochařů. Který z nich je ten pravý? Komu může věřit? A nežene se nakonec spolu se zamilovanou Camille do záhuby?
I když se zdá, že hlavním motivem je láska mezi Camille a Rodinem, která je opravdu hojně a podrobně rozebírána, tak svou chvíli slávy dostává i Jessie a ostatní přátelé. Kniha obsahuje mnohem více, než jen milostný příběh a právě proto se mi moc líbila. Umělecké prostředí mě uchvátilo a nalákalo na vyhledání dalších knih s podobnou tématikou. Jako absolventka umělecké školy, která studovala keramiku, sama modelovala figury a kreslila, a také studovala dějiny umění, mám tyto náměty moc ráda. proto jsem také po této knize sáhla a dobře jsem udělala. I když jsem čekala trochu více surový příběh o Rodinovi, rozhodně mě kniha nezklamala a děj zabalený do milostné pavučinky byl romantický i poučný zároveň. Krásná oddechovka, která ve vás zanechá o něco více, než jen příjemný pocit z milostného příběhu.
Autorka s velkým citem vykreslila hlavní i vedlejší postavy, které jakoby na stránkách knihy ožily. Navíc se na konci knihy zmiňuje o tom, že se snažila povětšinou držet historických reálií a pouze tam, kde si nebyla jistá, využila svou fantazii. Bylo to především v případě Jessie a jejích vztahů mezi pařížskými umělci té doby. Je to vcelku pochopitelné, protože Jessie byla vlastně do celého příběhu tak trochu naroubovaná jako pozorovatel a vypravěč, který nám má hodně co říct a díky její osobě dostal příběh teprve ty správné grády. Díky ní totiž sledujeme milostný poměr mezi Camille i Rodinem a také sledujeme vzlet a pád Camille coby sochařky a umělkyně. Zcela jinak by musela autorka psát, kdyby se snažila tento příběh čtenářům připodobnit vyprávěním Camille a zcela jinak by vypadal z pohledu Rodina. Už jen proto, že to byl vztah velmi neobvyklý a každý ho vnímal z odlišných stránek.
Tuto knihu mohu s klidem doporučit jak těm, co čtou rádi milostné příběhy, tak čtenářům, kteří dávají přednost knihám s větší vypovídací hodnotou a chtějí si přečíst něco o uměleckém prostředí Paříže konce devatenáctého století. Určitě nebudete zklamaní.  

Hodnocení: 91%

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Metafora.

Knížku můžete zakoupit ZDE.