Recenze: Audrey Mageeová – Slib

Válečný příběh nás zavede do rozbombardovaného Berlína i ke Stalingradu na válečnou frontu. Přináší velmi poutavé vyprávění o osudech dvou lidí, kteří se setkali na krátkou dobu, aby svázali své životy poutem manželství a následně se zase odloučili. Ona prožívá válku hýčkána dortíky od führera, on trpí hlady a zimou v zákopech v Rusku.

Audrey Mageeová – Slib. Intimní příběh z války
Nakladatelství: Beta
Počet stran: 270
Rok: 2015
Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Recenze:
O knize Slib jsem slyšela a četla už nějaké zmínky v loňském roce, kdy vyšla. Sice mě zaujala, ne však natolik, abych ji sama sháněla a kupovala. Navíc její hodnocení mi nepřišlo příliš dobré. A tak jsem – byť mylně – pojala přesvědčení, že za čtení nestojí. Když se mi dostala minulý týden do ruky v knihovně, rozhodla jsem se jí dát šanci a udělala jsem opravdu dobře.
Kniha přivádí čtenáře do Berlína za druhé světové války. Hlavními hrdiny jsou Katharina, mladá žena žijící s rodiči v obyčejném Berlínském bytě a věřící v „nové Německo“, za které muži bojují na frontě. Rozhodne se, že se provdá na dálku za muže válčícího za německou stranu. Proč? Každý z nich něco získá. On povolenku k návratu domů na pár týdnů po svatbě a ona vdovskou penzi, v případě, že manžel ve válce padne. A tak dojde ke svatbě s Peterem. Vystudovaným učitelem, který šel do války proto, že neměl na výběr. Pro führerovu věc rozhodně nijak zvlášť nehoří a válka ho ničí. Jeho postoj se však po svatbě změní.
Po svatbě na dálku přijede konečně za svou manželkou. Stráví s ní a s jejími rodiči několik týdnů, kdy jej Katharinin otec hojně využívá k vyhánění Židů z jejich honosných berlínských domů a bytů. V tu chvíli zahoří Peter pro Německo a do války se vrací s novým nasazením.
Následuje zbytek příběhu, kde střídavě sledujeme osudy Kathariny, která Peterovi porodí syna a je „nucena“ žít ve válečném Berlíně pod taktovkou otce, který podlézá vysokým nacistickým činitelům a ne vždy tím rodině pomáhá.  Další kapitoly jsou věnovány Peterovi a jeho těžké drsné úloze na ruské frontě. Sledujeme, co prožívali nevinní vojáci, kteří neměli na výběr a museli do boje. Trpěli hlady, zimou i nemocemi, odloučením od domova a rodiny, a mnohdy ztratili své životy naprosto zbytečně.
Spolu s Katharinou pak sledujeme, jak se žilo chudým i bohatším ve válečném Berlíně, s čím vším se museli potýkat a že ne vždy bylo výhodou, mít známosti vysoko na hodnostním žebříčku.
Zajímavý je především německý pohled na celý problém. Autorka, přestože Němka není, dokázala velmi citlivě vystihnout válečnou atmosféru a vcítila se jak do vojáků bojujících na frontě, tak do ideologií zmatených Berlíňanů.
Kniha je poskládána spíše ze svižných dialogů, než ze zdlouhavých popisů. Osobně takové knihy nemám ráda, ale u této jsem byla mile překvapená, jak dobře je napsána a jak jsem se do příběhu začetla. Krátké popisy mi vůbec nevadily. Právě naopak – kniha se četla velmi dobře, snadno a rychle, i když téma je velmi náročné a těžké. I bez popisů dokázala autorka plně vystihnout vše, co jsem vysvětlila výše a rozhodně si získala můj zájem. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout.
Pokud vás zajímají příběhy z války a nečekáte přehnanou romantiku, rozhodně vám knihu doporučuji. Milostný příběh v ní však příliš nehledejte. Je to především drsný a realistický obraz války a charakteru lidí, který ovlivňuje.

Hodnocení: 4/5

Knižní unboxing č. 13 a 14

Krásnou neděli!
Sice bych dnes měla zveřejnit další Chvilku s knihou, ale kvůli své nucené nečinnosti na blogu minulý týden bych pak nestíhala dávat další články. Takže ji přesuneme na příští týden a dnes si dáme tuplovaný unboxing. 🙂

Ano, zatímco jsem byla s Nelou u našich, do Velešína za mnou doputovaly dva nádherné recenzáčky. Jeden z nakladatelství Alpress a druhý z Euromedie. 
Pojďte se podívat se mnou…

První balíček je z Alpressu:

Tamara Mc Kinley – Příslib naděje
Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Dědictví po tetě, kterou Fleur nikdy nepoznala, nemohlo přijít ve vhodnější chvíli. Právě se jí zhroutil vztah, a navíc se ocitá uprostřed vážné rodinné pře. V australské pustině díky tetiným deníkům poznává, co její život ovlivnilo tak drtivým způsobem. Postupně Fleur rozplete složitá pokrevní pouta plná rivality a pochopí, že ničeho – ani lásky – se nesmí vzdát bez boje.


A druhý z Euromedie:

Susanna Kearsleyová – Mariana
Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Poutavý román o osudech dvou žen, které se i přes propast času neoddělitelně spojily. Julia Beckettová věří na šťastná znamení. Když se přestěhuje do Greywethers, nádherného starobylého domu ve Wiltshiru, tuší, že za tím nebyla jen náhoda. Místní obyvatelé jsou milí a přátelští, a především jeden pohledný mladý soused Julii přitahuje, ale pod povrchem obyčejného života ve starém domě cítí přítomnost dávné, zapomenuté tragédie. Brzy se dozví, že před tři sta lety v domě žila dívka Mariana, jejíž osud je podivně spjatý s jejím…

A ještě obě dohromady! 🙂

A co říkáte na mé přírůstky vy?
 Četli jste některou z knížek, nebo vás zaujala? 
Napište mi, budu ráda. 🙂

Recenze: Nick Spalding – Láska na třetí

Nakladatelství: Fortuna Libri

Počet stran: 288
Rok: 2014
Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
ZAMILOVAT SE JE SNADNÉ… ZALOŽIT RODINU JE VŠAK PĚKNÁ FUŠKA! 

Jen se Jamieho a Laury Newmanových zeptejte, jak se (díky poněkud lajdáckému přístupu k antikoncepci) cítí, když zplodí dítě. Pro novomanželský pár je to zjevně děsivá vyhlídka, ale pokud budou držet při sobě, bude to v pohodě, ne?

Mělo by, protože cesta od početí k prvním dětským krůčkům je poseta mnoha překážkami – ranní nevolností na veřejnosti, zřeknutím se koktejlových sedánků i prudkými změnami nálady. Život už nikdy nebude takový jako předtím. Když se k tomu přidá panovačná tchyně a příšerná porodní asistentka, můžete se dostat až na pokraj zoufalství.


Recenze:
Nevydržela jsem dlouho a ihned po dočtení prvního dílu – Lásko, kde jsi? jsem musela sáhnout po dalším. Jestliže mě první kniha opravdu bavila, tato byla ještě o trochu lepší. Možná v ní nebylo tolik legrace, ale ono také záleží na tom, kdo knihu čte.
Jelikož je celá od začátku až do konce o neplánovaném těhotenství a neplánovaném dítku, které svým rodičům dává víc, než zabrat, nebude to asi čtení pro náctileté, nebo pro ženy plánující děti. V mnoha ohledech totiž může působit poněkud antikoncepčně.
Asi bude opravdu záležet na tom, jaká generace bude knihu číst a v jaké fázi rodičovství se čtenář, nebo asi spíše čtenářka bude nacházet. Ženy, které již mají děti odrostlé si jistě s chutí zavzpomínají na vlastní mateřské strasti a budou se dobře bavit s pocitem, že jsou rády, že už mají tohle všechno za sebou. Žena, která mateřství teprve plánuje, bude možná vyděšená, nebo nevěřící. Ano, skutečně si dovedu představit, jak si mnohé budoucí matky řeknou, že je to fiktivní příběh a tudíž je v něm hodně nadsázky. Věřte, nebo ne – není! Rodiče, kteří právě jako já a můj manžel prožívají prakticky totéž, co hlavní hrdinové této knihy, vidí realitu. Někdy něžnou, někdy legrační, ale většinou dosti drsnou. Ano, s odstupem času to může být vtipné, ale ne, když vás třicetkrát v noci budí plačící dítě, když celý den kňourá, protože ho bolí zuby, když se nudí a vzteká a vy už prostě nevíte, co s ním. Pak si s chutí přečtete, že v tom nejste sami a že i někdo další tohle „peklo“ prožívá s vámi. I když se totiž jedná o fiktivní příběh, je inspirovaný skutečnými zážitky.
A o čem to vlastně mluvím? Druhý díl zmíněné knihy Lásko, kde jsi? s názvem Láska na třetí nás opět uvádí do života, tentokrát již manželského, Laury a Jamieho. Opět čteme na střídačku v kapitolách Lauřin deník a Jamieho blog a sledujeme jejich životní eskapády.
Ihned na začátku Laura nečekaně zjistí, že díky neopatrnému sexu, samozřejmě Jamieho vinou – J, přišla do jiného stavu. Je z toho v šoku, protože dítě spolu neplánovali, ale když už se stalo, nedokážou ho „dát pryč“. A tak čteme zážitky a zkušenosti s těhotenstvím, předporodními kurzy, divokým porodem, dramatickým šestinedělím a vůbec celým prvním rokem jejich dcerky. To vše sledujeme jednak z pohledu ženy a jednak z pohledu muže. Je to samozřejmě nejen zajímavé, ale i zábavné a především krutě pravdivé. Mnozí ze čtenářek totiž v těchto hrdinech uvidí sami sebe a jejich vztahy.
Ale má recenze vám rozhodně nemůže přinést zážitek, jako četní knihy samotné a tak rozhodně, stejně jako jsem doporučovala první díl, i nyní doporučuji přečíst si knihu Láska na třetí a zapomenout na chvíli na své problémy a užívat si ty Jamieho a Lauřiny. J

Hodnocení: 4/5  

Recenze: Nick Spalding – Lásko, kde jsi?

Nakladatelství: Fortuna libri
Počet stran: 288
Rok: 2013

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Na hledání lásky je někdy nejtěžší zachovat si vážnou tvář. Lásko, kde jsi? je knížka inspirovaná skutečnými příběhy o nevydařených schůzkách a přešlapech ve vztazích. Je věnovaná všem, kteří vědí, jak ošemetné (a někdy i absurdní) může hledání lásky být. Být svobodný nepřipadá Jamie Newmanovi moc zábavné, zvlášť tváří v tvář sexuálně agresivní rozvedené ženské nebo bohyni, která přesahuje jeho možnosti natolik, že by mohlo klidně jít o jiný živočišný druh. Nezapomínejme však, že ani pro dívku není hledání lásky žádnou procházkou růžovým sadem. Jen se zeptejte Laury McIntyreové, která se nedávno vypořádávala s nadrženým realitním makléřem a fanatickým cyklistickým nadšencem. Když do sebe Jamie s Laurou narazí (doslova), vypadá to, že by se na ně mohlo usmát štěstí – jenže nalezení toho pravého bývá někdy počátkem potíží…

Recenze:
O téhle knížce už jsem slyšela na několika blozích. Hodně jsem váhala, zda si ji pořídit, či nikoli, jelikož tento žánr běžně nečtu. Když se však knížka objevila nedávno v Levných knihách za velmi příznivou cenu, rozhodla jsem se to risknout a objednala rovnou první i druhý díl s názvem Láska na třetí. A udělala jsem rozhodně dobře!

Občas je zkrátka třeba, odlehčit si od těžších žánrů a přečíst si nějakou tu romantiku. A když je to navíc romantika prošpikovaná humorem a nejedná se o žádný přehnaný slaďák, nýbrž o inteligentní čtení, je to naprostá bomba. A přesně takovou byla i knížka Nicka Spaldinga – Lásko, kde jsi ?

Vyprávěna byla ve formě Jamieho blogu a Lauřina deníku. Přinášela tak mnohdy náhled na tu samou situaci, ale jednou z mužského a podruhé z ženského pohledu, což bylo samo o sobě zábavné. Kapitoly se pravidelně střídaly, takže jsme sledovaly osudy obou našich hrdinů téměř současně.

Zpočátku Jamie i Laura popisovali své trable s láskou a trapné chvilky na prvním rande vždy s nějakým novým „objevem“, který nebyl nakonec úplně podle jejich představ. Tak to šlo pár kapitol, dokud nedošlo k osudovému setkání těchto dvou hrdinů a příběh se začal zajímavě proplétat.

Musím se přiznat, že jsem nikdy nečetla podobně tvořenou knihu a nedokázala jsem si moc představit, že z toho autor dokáže napsat jednolitý román. Ale dokázal! A dokázal to naprosto bravurně, s citem, humorem a s živočišností. Nebojí se popisovat různé nezdary, vtipné a trapné chvilky, i chvíle velmi intimní (a tím nemyslím jen sex).

Díky blogovým a deníkovým záznamům poznáme oba hlavní hrdiny skutečně velmi dobře, chápeme jejich jednání, soucítíme s nimi, smějeme se s nimi a přejeme jim štěstí v lásce. Lauřiny srdceryvné výlevy na stránkách deníku, který by neměl nikdo nikdy číst, celkem chápu. Přece jen, mnohdy se můžeme vypovídat papíru lépe, než nejlepšímu příteli. Ale u Jamieho jsem byla překvapená, co všechno je ochoten zveřejnit na blogu, který si může přečíst kdokoli. Navíc popisuje i Lauřiny velmi trapné a intimní chvíle a té to podle závěrečné kapitoly očividně nevadí. Tady musím trochu přivřít oči, protože si nedovedu představit, že by o mně někdo něco takového veřejně napsal, byť bychom měli psaní jako společného koníčka… Opravdu – blog není deník, že…

Ale co, je to román a šlo především o to, pobavit čtenáře, takže hoďme můj výše uvedený postřeh za hlavu a kdo jste tuto vtipnou a velmi sympatickou knížku ještě nečetli, vřele to doporučuji. Navíc v Levných knihách je nyní za velmi příznivou cenu. 🙂

Hodnocení: 4/5

Recenze: Sarah Watersová – Platící hosté

Nakladatelství: Argo
Počet stran: 552
Rok: 2015

Anotace:
(Převzato z Databáze knih)
Píše se rok 1922 a v Londýně panuje napjatá atmosféra. Váleční veteráni se jen obtížně vracejí do normálního života, všude zástupy nezaměstnaných a v mnoha rodinách chybí muži. K takovým patří i paní Wrayová a její dcera Frances, před válkou dámy z lepší společnosti, jež nyní zápolí s chudobou, a proto musí do rodinného sídla přijmout nájemníky. S příchodem Lilian a Leonarda Barberových, mladých manželů patřících k nové „úřednické vrstvě“ se jejich monotónní životy rychle změní – do domu vtrhnou hudba, barvy, kýč i vášeň. Ale vášeň může být i nebezpečná…

Recenze:
Knihy Sarah Watersové naprosto zbožňuji, přestože jsou mnohdy na přečtení poněkud těžší. I Platící hosté nebyly výjimkou. Četla jsem je delší dobu, v jednu chvíli jsem si udělala pauzu a přerušila čtení kvůli jiné knize, ale ta pauza byla přesně to, co jsem potřebovala. Po návratu k Watersové jsem se do knihy natolik zakousla, že už jsem ji nedokázala odložit.

Kniha začíná tím, že do rodinného domu, nebo chceme-li, vily dvou dam z vyšších vrstev – Frances Wrayové a její matky, se nastěhují podnájemníci. Jedná se o mladé manžele – Lily a Leonarda Barberovi, kteří patří ke střední třídě. Jelikož se obě dámy Wrayovi stydí za svou finanční situaci, která je dohnala až k pronájmu části vily, nazývají tyto nájemníky platícími hosty.

S příchodem mladých manželů jakoby se do staré vily vrátil život. Staropanenská Frances se začíná pomalu seznamovat s divokou a živočišnou Lily Barberovou a netrvá dlouho a prozradí jí, že nežije sama s matkou jen tak pro nic za nic. Nejde o to, že by neměla nabídky k sňatku. Jde o to, že ji nezajímají muži, nýbrž ženy. A po jednom nevydařeném vztahu, který její matka odmítala pochopit, už zůstala Frances sama, smířená se svým osamělým životem uprostřed starých zdí. Jenže to netušila, že příchod Lily Barberové změní její dosavadní život a zcela ho obrátí naruby.
Sarah Watersová, která se ve svých knihách téměř výlučně věnuje lesbické lásce, neudělala výjimku ani tentokrát. Opět poznáváme ženský svět a ženskou lásku z úplně jiné strany a sledujeme, jak se tento druh náklonnosti snažit vybojovat si své místo pod sluncem v době, kdy byla podobná soužití naprostým tabu.
Autorka samozřejmě nepřináší jen tuto problematiku. Přece jen, přes pět set stran jen o lesbické lásce a lidských vztazích by opravdu mohlo čtenáře nudit, i když autorka dokáže psát velice poutavě. A tak přichází naprosto nečekaný zvrat, který otočí soukolím a děj se najednou odehrává úplně jinak, než čtenáři čekali. Nechybí dokonce ani smrt, chce se mi skoro napsat vražda a zajímavý pohled na pátrání po vrahovi ze zcela opačné strany, než jsem dosud četla. My totiž „vraha“ známe a bojíme se, že bude nalezen, prozrazen, uvězněn a pověšen. A to nechceme… Nebo ano?
Sarah Watersová tentokrát naprosto předčila veškeré mé představy. Dokázala, že si umí hrát se čtenářem i s postavami a nic není takové, jak se může zpočátku zdát. Její romány mě prostě baví a nepřestanou. Nikdy si totiž nejsem jistá, jak vše dopadne, kdo je ve skutečnosti ten dobrý a kdo zlý… Navíc vykreslení doby (30. léta 20. století), charaktery postav, popis domu, kultury, oděvů, prostě všeho je tak dokonalý, jako byste byly i vy součástí příběhu. Při čtení jejích knih máte pocit, že nejste čtenář, ale myška slídilka, která sedí v rohu velkého domu, obýváku Barberových, nebo koupelny dam Wrayových a sledujete všechno z nejbližšího pohledu a napětím ani nedýcháte.

Pokud jste dosud žádnou z knih od Sarah Watersové nečetli, doporučím začít knížkou Náklonnost, jelikož je nejtenčí co dopočtu stran a je tak asi nejpříznivější k tomu, abyste si na ní vyzkoušeli autorčin styl. Z jejích knih, které jsem až dosud přečetla (chybí mi už jen Noční hlídka), je však pro mě kniha Platící hosté naprostý favorit. Je to dosud to nejlepší, co jsem od autorky přečetla a už teď se těším, kam se posune ve svém dalším díle.

Hodnocení: 5/5

Tip na knihu a návštěva knihovny

Krásný čtvrtek vám všem přeji! 🙂
Asi jste si všimli, že jsem ještě tento týden nepřidala žádný „tip na knihu“. Je to tím, že to teď bylo s Nelčou dost náročné a navíc jsem měla včera totální den blbec, což jste už možná někteří zaznamenali na mém druhém blogu, kam jsem psala článek. Tudíž jsem se uklidňovala čtením, dočetla jsem úžasné Platící hosty a pak jsem potřebovala nějakou větší vzpruhu. 

A kde jinde ji najít, než v knihovně. Totiž, abyste tomu rozuměli… Samozřejmě i knihkupectví je báječné navštívit, jenže tam jen nešťastně koukám po knihách, které bych si ráda odnesla a pak si odnesu většinou symbolicky jen jednu, abych nezruinovala svůj bankovní účet. Kdežto v knihově mi nic nebrání, si ty krásky odnést třeba všechny – za předpokladu, že je poberu. Ovšem takový košík na dně kočáru…. 😀
No, asi už chápete, že pokud chci zažít knižní orgasmus, jdu do knihovny! 🙂
A jelikož jsem tam nebyla už půl roku, náležitě jsem si to užila. Nela sice pobrekávala, ale pak se zklidnila, sledovala lidi a já se prohrabovala knihami a povídala si s milou paní knihovnicí. 🙂
A co jsem vybrala? Od každého něco. Měla jsem chuť na nějakou fantasy, na nějakou romantiku, atd. No, posuďte sami a berte to, jako můj tip na knihu pro tento týden. 🙂

Luisa Bureschová – Když je láska slepá
(Anotace převzata z Databáze knih)
Aliu a Leandera všichni vnímají jako pár snů a poté, co se jim narodí dcera, se idylka zdá být dokonalá. Půvabně chaotická Alia i lidé kolem ní věří, že její vztah je zcela mimořádný. O to překvapivější je pak Leanderovo náhlé přiznání: „Musím ti něco říct. Mám jinou.“ Situaci, kterou Alia zná jen z laciných romantických knih, o nichž píše diplomovou práci, najednou zažívá na vlastní kůži. Zhroutí se jí svět. Jak se smířit s odchodem životního partnera?

Lisa Jackson – Čarodějka
(Anotace převzata z Databáze knih)

Bryanna z Penbrooku už od dětství velmi těžce nesla, že je jiná než ostatní. Viděla věci, které lidé v jejím okolí spatřit nedokázali, slyšela zvuky, které sluchu druhých unikaly. Své výjimečné nadání začala považovat za prokletí a snažila se je dlouhá léta potlačit. Nyní však nastal čas, aby svůj dar využila k naplnění starobylého proroctví. Vydává se tedy na osamělou pouť a zdaleka netuší, co všechno bude muset podstoupit. V temném hvozdu ji pronásleduje ďábelský Hallyd, jenž strádá pod letitou kletbou a velmi dobře ví, že jedině Bryanna může prokletí zrušit. A ve svých nenávistných plánech nemá pro ni uchystán vděk, nýbrž krutou pomstu. Naštěstí Bryanna nalezne zastání v osobě Gavyna, který v ní rozpozná dívku ze svých snů. Bude-li Bryanna svolná, může ji leccos naučit – pokud ovšem dříve nepadne do rukou svých pronásledovatelů…

Alison Goodmanová – EON Znovuzrození dračího oka
(Anotace převzata z Databáze knih)

Dvanáctiletý Eon prochází už několik let intenzivním výcvikem. Jeho studia dračí magie založené na asijské astrologii zahrnují dva druhy schopností: šerm a magii. Eon spolu se svým mistrem doufá, že bude vybrán jako Dračí oko — učedník jednoho ze dvanácti energetických draků štěstěny. Avšak Eon má nebezpečné tajemství. Ve skutečnosti je to Eona, šestnáctiletá dívka, která studuje v přestrojení, aby se mohla stát Dračím okem. Neboť ženám je dračí magie zapovězená. Kdyby někdo zjistil, co skrývá, čekala by ji jistá smrt. Když začne hrozit, že její tajemství vyjde na světlo, octne se dívka se svými přáteli ve vážném nebezpečí uprostřed vražedného boje o císařský trůn. Eona musí najít sílu a vnitřní schopnosti, aby mohla bojovat proti těm, kdo jí chtějí vzít nejen její magii, ale i život.

Audrey Mageeová – Slib. Intimní příběh z války
(Anotace převzata z Databáze knih)

Aby se dostal aspoň na několik dní z východní fronty, voják wehrmachtu Peter Faber se na dálku ožení s dívkou, již nikdy neviděl a jež se za něj vdá kvůli důchodu válečné vdovy, který by v případě jeho smrti dostávala. Při krátkých líbánkách v Berlíně mezi nimi vznikne silný citový vztah, který jim dává naději a v následujících letech je drží nad vodou, ale v závěrečných měsících války se jim oběma sen o společném životě zhroutí. Příběh zaujme čtenáře nejenom neobvyklou perspektivou (autorka ho vypráví z pohledu těch, kdo druhou světovou válku rozpoutali), ale i líčením chování německých a ruských vojáků na dobytých územích a toho, co je člověk ochoten udělat, aby přežil.


 A jak jste na tom vy? Chodíte do knihovny, nebo čtete zásadně jen knihy koupené. Já do knihovny teď chodila pomálu, jelikož mě tady znervózňovala ta hromada mých knih. Ale teď, co jsem je zařadila všechny do knihovny, přečtené i nepřečtené dohromady, mně vlastně nic nebrání začít tam opět chodit. 🙂