Konvice, Konvičky, čajníky… Má neknižní vášeň….

Dnes se s vámi pomocí fotočlánku podělím o jednu mou vášeň a tou jsou konvičky. Miluji totiž čaje ve všech možných podobách, ať už porcované v sáčcích, protože těch se v poslední době dá sehnat čím dál více v rozmanitých chutích a kvalitách, stejně jako čaje sypané. A tak mám všude po bytě, v kuchyni, obýváku, v knihovně samé plechovky s čajíky, konvičkami, hrnečky a byliňáky a podobně.
Nafoceno jich mám zatím pár, abych vás hned nezahltila celou sbírkou.
Udělejte si k prohlížení třeba nějaký dobrý aromatický čaj a vychutnejte si fotky. 🙂

 Sice na tom nejsem tak dobře, jako má kamarádka, která si nejvzácnější kousky dovezla ze vzdálených zemí, ale mám je i tak ráda. Moje konvičky jsou všechny kupované v Čechách, protože i když jsme byli v Turecku, na žádný krámek, kde by byly vyloženě konvičky jsem nenarazila. Z Turecka jsem si dovezla dva hrnečky na shalep, ale ty vám nafotím někdy jindy.
Mezi ty nejhezčí a nejoblíbenější patří tato červená sada a pak ta černo – červená hned pod ní….

Na poličce mám jeden zajímavý skleněný kousek – draka co sežral princeznu! Je to lampička, do které se dá nalít olej, ale zatím jsem neměla to srdce sežranou princeznu ještě utopit. Lampičky a svíčky jsou totiž má druhá úchylka, po konvičkách a čajích. A samozřejmě po čtení, které je ovšem vždy na první místě.

Detail sežrané princezny – byla to opravdu kráska. 🙂

A ještě konvičky menší, takové ty co jsou 3 v 1 – Konvička, šálek a podšálek. Moc je nepoužívám, protože pro mou potřebu jsou příliš malé…
Nicméně většinu mi nakoupila babička, která ráda nakupuje v našem nýřanském krámečku s čajíky. 🙂

A ještě pravý opak – tento hrnek/c má velikost nočníku a je zase až příliš velký. Ne snad objemem, ale špatně se drží a ještě hůř se z něj pije, takže občas používáme na čaj pouze konvici…

Hřbitov v Nýřanech

Dnes vás provedu pomocí fotek po hřbitově v Nýřanech. Je to úplně první hřbitov, na který jsem kdy přišla a chodila jsem sem především s prababičkou opečovávat hroby našich blízkých. Máme jich několik a na fotografiích najdete jeden z nich. Nebudu prozrazovat který, když budete chtít, zkuste si tipnout. 🙂

 

A ještě závěrečné rozloučení celkovým pohledem a pak už jen ozdobná klika…. někdy zase na shledanou….

Knižní unboxing č. 3

Ahoj, 
dneska na mě čekalo poslední únorové rozbalování. Jednalo se o novinku – recenzní výtisk z nakladatelství Jota – Sanctum od Madeleine Roux. Je to druhá knížka, kterou jí Jota vydala (první bylo v roce 2014 Asylum), a jelikož mě ta první doslova nadchla, přestože to vůbec nebylo čtení pro mou věkovou kategorii, rozhodla jsem se zkusit i Sanctum.
A co vy? Četli jste Asylum? Nebo už jste snad stihli přečíst i Sanctum? Jak se vám líbilo?
Recenze:

Tři kamarádi, talentovaní a tak trochu netradičně pro vzdělání zapálení středoškoláci aspirující na univerzitní studium, Dan, Abby a Jordan, které známe z knihy Asylum, se snaží zapomenout na to, co prožili na letní přípravce v New Hampshire College. Hrůzné zážitky je pronásledují ve snech i v každodenním životě, ač si nepřejí nic víc než zapomenout. Leč neúspěšně. Někdo (či něco?) je kontaktuje a dává najevo, že „ještě není konec“.Trojice přátel se vrací na známá místa, aby odhalili tajemství, které, jak doufají, je jednou provždy osvobodí od minulosti. Odlupují jednotlivé vrstvy záhady jako cibuli (a občas je to skutečně i k pláči!), aby zjistili… 

Videorecenze: Jane Stubbs – Kdo pohne osudem

Nakladatelství: Alpress
Počet stran: 294
Rok: 2016

Anotace:
V knize opět ožívá světoznámý příběh Jany Eyerové, tentokrát viděný očima hospodyně paní Fairfaxové, která může doplnit dosud neznámé souvislosti. Co nám prozradí o tajemné šílené ženě v podkroví? Kdo rozpoutal osudný požár a kdo při něm ve skutečnosti zahynul? 

Recenze:

Nemohla jsem si neodpustit zase pár fotografií, neboť tato knížka má tak překrásnou obálku, že si o foto přímo říkala. 🙂

Videorecenze: Agatha Christie – Malé šedé buňky. Jak to vidí Poirot

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 160

Rok: 2015

Ahoj,
dnes přidávám jednu minirecenzi na opravdu knížečku do dlaně. Jedná se o soubor výroků slavné postavy románů Agathy Christie – Hercule Poirota. Je to opravdu skvostná publikace a stojí minimálně za prohlédnutí, i když věřím, že ti z vás, kteří si ji pořídí, ji budou pročítat stále dokola a připomínat si tak nejen Poirotovy výroky, ale i samotné knihy.
Příjemné pokoukání… 🙂

A ještě pár fotografií… dnes jen připomenutí z unboxingu…

Knižní unboxing č.2

Vítám vás u dnešního rozbalování balíčku, který mi udělal ohromnou radost, neboť už jsem se na něj těšila snad od listopadu. A dnes, konečně… Je tu. 🙂
Poslední modlitba od Veroniky Černucké!
Nakladatelství Moba

Balíček asi pomáhal balit Verčin Labrador Max, protože náš Lordík se okamžitě přifařil a musel rozbalovat se mnou. Nejprve balíček očuchal, oslintal a pak poválel…

A pak už na mě vykoukla ta dlouho očekávaná novinka – nová Tara! Hurá. 🙂
Anotace:
Třenovský klášter slaví 900 let svého vzniku. Jeden z pozvaných novinářů je v noci brutálně zavražděn a další vraždy na sebe nenechají dlouho čekat. Tara netuší, kdo je jejím protivníkem. Tajemná sekta? Duch zaživa pohřbeného mnicha? Sériový vrah, který tu před dvaceti lety ubodal šest dívek? Nebo někdo, kdo skrývá temné tajemství? A komu patří kosti nalezené v klášterní studni?

A jako bonus jsem s podpisem autorky dostala i nádherné věnování. 🙂
Verče strašně moc děkuji a těším se, až se začtu a budu se bát!